SLOKA 30
nūnaṁ hy adṛṣṭa-niṣṭho ’yam
adṛṣṭa-paramo janaḥ
adṛṣṭam ātmanas tattvaṁ
yo veda na sa muhyati
nūnam—jistě; hi—vskutku; adṛṣṭa—neviditelné; niṣṭhaḥ ayam—něco tam končí; adṛṣṭa—neviditelný osud; paramaḥ—konečný; janaḥ—každá živá bytost v tomto hmotném světě; adṛṣṭam—onen osud; ātmanaḥ—o vlastním já; tattvam—nejvyšší pravdu; yaḥ—každý, kdo; veda—zná; na—ne; saḥ—on; muhyati—je zmatený.
“Každého člověka ovládá osud, který předurčuje výsledky jeho plodonosného jednání. Řízením neviditelného osudu osoba získá syna nebo dceru, a když je potom ztratí, je i to dílem neviditelného osudu. Osud je konečným vládcem všech. Ten, kdo to ví, není nikdy zmatený.”
Nanda Mahārāja utěšil svého mladšího bratra Vasudevu prohlášením, že z konečného hlediska je všechno určeno osudem. Vasudeva by neměl být nešťastný, že Kaṁsa zabil mnoho jeho dětí nebo že jeho poslední dítě, dcera, se odebralo na nebeské planety.