SLOKA 25-28
sañchidyamāna-dvipadebha-vājinām
aṅga-prasūtāḥ śataśo ’sṛg-āpagāḥ
bhujāhayaḥ pūruṣa-śīrṣa-kacchapā
hata-dvipa-dvīpa-haya grahākulāḥ
karoru-mīnā nara-keśa-śaivalā
dhanus-taraṅgāyudha-gulma-saṅkulāḥ
acchūrikāvarta-bhayānakā mahā-
maṇi-pravekābharaṇāśma-śarkarāḥ
pravartitā bhīru-bhayāvahā mṛdhe
manasvināṁ harṣa-karīḥ parasparam
vinighnatārīn muṣalena durmadān
saṅkarṣaṇenāparīmeya-tejasā
balaṁ tad aṅgārṇava-durga-bhairavaṁ
duranta-pāraṁ magadhendra-pālitam
kṣayaṁ praṇītaṁ vasudeva-putrayor
vikrīḍitaṁ taj jagad-īśayoḥ param
sañchidyamāna — rozsekaných na kusy; dvi-pada — dvounohých (lidí); ibha — slonů; vājinām — a koní; aṅga — z údů; prasūtāḥ — tekoucí; śataśaḥ — po stovkách; asṛk — krve; āpa-gaḥ — řeky; bhuja — paže; ahayaḥ — jako hadi; pūruṣa — mužů; śīrṣa — hlavy; kacchapāḥ — jako želvy; hata — mrtvými; dvipa — se slony; dvīpa — jako ostrovy; haya — a s koňmi; graha — jako krokodýly; ākulāḥ — naplnĕné; kara — ruce; ūru — a stehna; mīnaḥ — jako ryby; nara — lidské; keśa — vlasy; śaivalāḥ — jako vodní řasy; dhanuḥ — s luky; taraṅga — jako vlnami; āyudha — a se zbranĕmi; gulma — jako shluky keřů; saṅkulāḥ — zaplnĕné; acchūrikā — kola kočárů; āvarta — jako víry; bhayānakāḥ — hrozivé; mahā-maṇi — cenné drahokamy; praveka — luxusní; ābharaṇa — a ozdoby; aśma — jako kameny; śarkarāḥ — a štĕrk; pravartitāḥ — valící se; bhīru — pro bázlivé; bhaya-āvahāḥ — dĕsivé; mṛdhe — na bojišti; manasvinām — u inteligentních; harṣa-karīḥ — vzbuzující radost; parasparam — od jednoho ke druhému; vinighnatā — který srážel; arīn — své nepřátele; muṣalena — svou zbraní v podobĕ pluhu; durmadān — zuřivé; saṅkarṣaṇena — Pánem Balarāmou; aparimeya — nezmĕrná; tejasā — jehož moc; balam — vojenská síla; tat — ta; aṅga — můj milý (králi Parīkṣite); arṇava — jako oceán; durga — bezmezná; bhairavam — a hrozivá; duranta — nepřekročitelná; pāram — jehož rozloha; magadha-indra — králem Magadhy, Jarāsandhou; pālitam — ovládaná; kṣayam — k záhubĕ; praṇītam — vedená; vasudeva-putrayoḥ — pro syny Vasudevy; vikrīḍitam — hra; tat — to; jagat — vesmíru; īśayoḥ — pro Pány; param — nanejvýš.
Z údů lidí, slonů a koní rozsekaných na kusy tekly na bojišti stovky řek krve. Paže v tĕchto řekách připomínaly hady, lidské hlavy želvy, mrtví sloni ostrovy, mrtví konĕ krokodýly, ruce a stehna vypadaly jako ryby, lidské vlasy jako vodní řasy, luky jako vlny a různé zbranĕ jako shluky keřů. Toho všeho byly řeky krve plné.
Kola kočárů vypadala jako hrozivé víry a drahokamy a ozdoby jako kameny a štĕrk v onĕch valících se rudých řekách, které v bázlivých vzbuzovaly strach a v moudrých radost. Údery svého pluhu zničil nesmírnĕ mocný Pán Balarāma Magadhendrovu vojenskou sílu. A přestože byla tato síla bezmezná a hrozivá jako nepřekonatelný oceán, pro oba syny Vasudevy, Pány vesmíru, představovala bitva stĕží nĕco víc než jen hru.