SLOKA 40
āyodhana-gataṁ vittam
anantaṁ vīra-bhūṣaṇam
yadu-rājāya tat sarvam
āhṛtaṁ prādiśat prabhuḥ
āyodhana-gatam — spadlé na bojišti; vittam — cennosti; anantam — nesčetné; vīra — hrdinů; bhūṣaṇam — ozdoby; yadu-rājāya — králi Yaduovců, Ugrasenovi; tat — to; sarvam — vše; āhṛtam — jež bylo přineseno; prādiśat — předal; prabhuḥ — Pán.
Pán Kṛṣṇa potom předal yaduovskému králi všechno bohatství, které zůstalo ležet na bojišti – tedy nesčetné ozdoby mrtvých bojovníků.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī dodává, že ozdoby z drahokamů byly posbírané také z koní a dalších zvířat. Pro citlivé povahy lze dodat, že Jarāsandha přijel do Mathury s jasným zámĕrem povraždit do posledního všechny muže z mĕsta, včetnĕ Kṛṣṇy a Balarāmy. Pán ze své bezpříčinné milosti oplácí podmínĕným duším stejnou mincí, a tak jim pomáhá, aby byly citlivĕjší vůči zákonům přírody a existenci Nejvyššího Boha. Nakonec Kṛṣṇa udĕlil Jarāsandhovi a ostatním padlým duchovní osvobození. Pán je přísný, ale není zlomyslný. Ve skutečnosti je širým oceánem milosti.