SLOKA 29
manye tvāṁ deva-devānāṁ
trayāṇāṁ puruṣarṣabham
yad bādhase guhā-dhvāntaṁ
pradīpaḥ prabhayā yathā
manye — považuji; tvām — Tebe; deva-devānām — hlavního z polobohů; trayāṇām — tří (Brahmā, Viṣṇu a Śiva); puruṣa — z osobností; ṛṣabham — nejvĕtší; yat — protože; bādhase — rozptyluješ; guha — jeskynĕ; dhvāntam — temnotu; pradīpaḥ — lampa; prabhayā — svĕtlem; yathā — jako.
Myslím, že jsi Nejvyšší Osobnost mezi třemi hlavními bohy, neboť rozptyluješ temnotu této jeskynĕ jako lampa rozptylující temnotu svým svĕtlem.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že Pán Kṛṣṇa svou září rozptýlil nejen temnotu horské jeskynĕ, ale také temnotu v Mucukundovĕ srdci. V sanskrtu se srdce nĕkdy metaforicky označuje jako guha, „jeskynĕ“, hluboké a tajemné místo.