SLOKA 30
kaccid dvija-vara-śreṣṭha
dharmas te vṛddha-sammataḥ
vartate nāti-kṛcchreṇa
santuṣṭa-manasaḥ sadā
kaccit — zda; dvija — z brāhmaṇů; vara — prvotřídní; śreṣṭha — ó nejlepší; dharmaḥ — náboženské zásady; te — tvé; vṛddha — staršími autoritami; sammataḥ — schválené; vartate — probíhají; na — ne; ati — příliš; kṛcchreṇa — s obtížemi; santuṣṭa — plnĕ spokojená; manasaḥ — jehož mysl; sadā — vždy.
(Nejvyšší Pán pravil:) Ó nejlepší ze vznešených brāhmaṇů, probíhají tvé náboženské činnosti schválené staršími autoritami bez velkých obtíží? Je tvá mysl vždy plnĕ spokojená?
Slovo dharma jsme zde přeložili jako „náboženské činnosti“, ačkoliv to plnĕ nevyjadřuje sanskrtský smysl slova. Kṛṣṇa se nezjevil ve svĕtské společnosti. Lidé ve védských dobách si stĕží dokázali představit společnost nechápající nutnost poslouchat zákon Boha. Slovo dharma pro nĕ tedy znamenalo obecný smysl pro povinnost, vyšší zásady, předepsanou povinnost a tak dále. Že tyto povinnosti mají náboženský kontext bylo chápáno automaticky. Náboženství v onĕch dnech však nebyl konkrétní aspekt či úsek života, ale spíše svĕtlo, které je vodítkem všech činností. Bezbožný život byl považován za démonský a ve všem byla vnímána Boží ruka.