SLOKA 24
api mayy anavadyātmā
dṛṣṭvā kiñcij jugupsitam
mat-pāṇi-grahaṇe nūnaṁ
nāyāti hi kṛtodyamaḥ
api — možná; mayi — na mĕ; anavadya — bezchybné; ātmā — On, jehož tĕlo a mysl; dṛṣṭvā — když vidĕl; kiñcit — nĕco; jugupsitam — odpudivého; mat — mé; pāṇi — ruky; grahaṇe — pro přijetí; nūnam — vskutku; na āyāti — nepřijel; hi — jistĕ; kṛta-udyamaḥ — i když to původnĕ zamýšlel.
Možná bezchybný Pán, i když se sem chystal přijet, na mĕ spatřil nĕco odpudivého, a proto si nepřijel pro mou ruku.
Princezna Rukmiṇī smĕle pozvala Śrī Kṛṣṇu, aby ji unesl. Když Ho nevidĕla přijet, přirozenĕ se obávala, že její nabídku odmítl, protože u ní možná nalezl nĕjakou nepřijatelnou vlastnost. Jak je zde vyjádřeno, Pán samotný je anavadya, bezchybný, a pokud vidĕl na Rukmiṇī nĕjaký nedostatek, byla by pro nĕho nevhodnou nevĕstou. Pro mladou princeznu bylo přirozené cítit tuto úzkost. Navíc jestli Śrī Kṛṣṇa ve skutečnosti učinil toto rozhodnutí, bylo by přirozené, že se brāhmaṇa obává Rukmiṇiny reakce, kdyby jí tuto zprávu přinesl, a to by vysvĕtlovalo, proč se nedostavil.