SLOKA 45
tāṁ vai pravayaso bālāṁ
vidhi-jñā vipra-yoṣitaḥ
bhavānīṁ vandayāṁ cakrur
bhava-patnīṁ bhavānvitām
tām — ji; vai — vskutku; pravayasaḥ — starší; bālām — mladou dívku; vidhi — obřadních příkazů; jñāḥ — zkušené znalkynĕ; vipra — brāhmaṇů; yoṣitaḥ — manželky; bhavānīm — bohyni Bhavānī; vandayām cakruḥ — vedly při vzdávání úcty; bhava-patnīm — manželce Bhavy (Pána Śivy); bhava-anvitām — doprovázené Pánem Bhavou.
Starší manželky brāhmaṇů znalé obřadů vedly mladou Rukmiṇī při vzdávání úcty Bhavānī, která se zjevila se svým společníkem, Pánem Bhavou.
Podle ācāryů zde výraz bhavānvitām vyjadřuje, že v Ambičinĕ chrámu navštíveném Rukmiṇī byla vládnoucím božstvem bohynĕ, jejíž manžel se zjevil v doprovodné roli. Obřad tedy správnĕ konaly ženy.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje, že výraz vidhi-jñāḥ může být chápán tak, že vzhledem k tomu, že učené manželky brāhmaṇů znaly Rukmiṇinu touhu provdat se za Kṛṣṇu, sloveso vandayāṁ cakruḥ tedy vyjadřuje, že ji vybídly, aby se modlila o to, co opravdu chtĕla. Tímto způsobem, tak jako bohynĕ Bhavānī, mohla být Rukmiṇī spojena se svým vĕčným mužským společníkem.