SLOKA 34
iti vṛddha-vacaḥ śrutvā
naitāvad iha kāraṇam
iti matvā samānāyya
prāhākrūraṁ janārdanaḥ
iti — takto; vṛddha — starších; vacaḥ — slova; śrutvā — když vyslechl; na — ne; etāvat — pouze této; iha — záležitosti; kāraṇam — příčina; iti — takto; matvā — uvažující; samānāyya — poté, co ho nechal přivézt zpĕt; prāha — řekl; akrūram — Akrūrovi; janārdanaḥ — Pán Kṛṣṇa.
Poté, co Pán Janārdana vyslechl tato slova starších, přestože si byl vĕdom toho, že Akrūrova nepřítomnost není jediná příčina zlých znamení, ho nechal zavolat zpĕt do Dvāraky a řekl mu.
Jelikož je Pán Kṛṣṇa svrchovaný vládce, jisté potíže se ve mĕstĕ Dvārace očividnĕ objevily z Jeho vůle. Navenek mohla tato zla způsobit Akrūrova nepřítomnost a také nepřítomnost příznivého drahokamu Syamantaka. Mĕli bychom si však připomenout, že Dvārakā je vĕčné sídlo Pána Kṛṣṇy; je to mĕsto božské blaženosti, protože tam sídlí Pán. Přesto, aby Pán Kṛṣṇa sehrál své zábavy vládce z tohoto svĕta, učinil potřebné a zavolal Akrūru.