SLOKA 21
nānyaṁ patiṁ vṛṇe vīra
tam ṛte śrī-niketanam
tuṣyatāṁ me sa bhagavān
mukundo ’nātha-saṁśrayaḥ
na — ne; anyam — jiného; patim — manžela; vṛṇe — zvolím si; vīra — ó hrdino; tam — Nĕho; ṛte — kromĕ; śrī — bohynĕ štĕstí; niketanam — sídlo; tuṣyatām — nechť je prosím spokojen; me — se mnou; saḥ — On; bhagavān — Nejvyšší Pán; mukundaḥ — Kṛṣṇa; anātha — tĕch, kdo nemají žádného pána; saṁśrayaḥ — útočištĕ.
Nepřijmu za manžela nikoho jiného než Jeho, sídlo bohynĕ štĕstí. Nechť je tento Mukunda, Nejvyšší Osobnost, útočištĕ bezmocných, se mnou spokojen.
Krásná Kālindī zde odhaluje jistou obavu. Trvá na tom, že nepřijme jiného manžela kromĕ Pána Kṛṣṇy, a uvádí, že On je útočištĕm tĕch, kdo nemají žádného jiného pána. Jelikož nepřijme žádné jiné útočištĕ, musí jí je poskytnout Kṛṣṇa. Říká také: tuṣyatāṁ me sa bhagavān – „Nechť je tento Nejvyšší Pán se mnou spokojen.“ To je její modlitba.
Jak poukazuje Śrīla Viśvanātha Cakravartī, ačkoliv je Kālindī mladá, bezmocná dívka zdržující se na odlehlém místĕ, nebojí se. Tato pevná víra v Pána Kṛṣṇu a oddanost Jemu je dokonalé vĕdomí Kṛṣṇy a touha Śrīmatī Kālindī se brzy splní.