SLOKA 11
vyasuḥ papātāmbhasi kṛtta-śīrṣo
nikṛtta-śṛṅgo ’drir ivendra-tejasā
tasyātmajāḥ sapta pitur vadhāturāḥ
pratikriyāmarṣa-juṣaḥ samudyatāḥ
vyasuḥ — bez života; papāta — padl; ambhasi — do vody; kṛtta — uťaté; śīrṣaḥ — jeho hlavy; nikṛtta — uťatý; śṛṅgaḥ — jejíž vrchol; adriḥ — hora; iva — jakoby; indra — Pána Indry; tejasā — silou (tj. jeho hromoklínem); tasya — jeho, Murových; ātma-jāḥ — synů; sapta — sedm; pituḥ — svého otce; vadha — zabitím; āturāḥ — velmi rozrušených; pratikriyā — k odvetĕ; amarṣa — zuřivost; juṣaḥ — cítící; samudyatāḥ — dohnaných k činu.
Murovo mrtvé bezhlavé tĕlo padlo do vody jako hora, jejíž vrchol byl uťat silou hromoklínu Pána Indry. Démonových sedm synů, rozzuřených smrtí svého otce, se připravilo k odvetĕ.