KAPITOLA PADESÁTÁ DEVÁTÁ
Zabití démona Naraky
Tato kapitola vypráví, jak Pán Kṛṣṇa zabil Narakāsuru, syna bohynĕ Zemĕ, a oženil se s tisícovkami dívek, které démon unesl. Také popisuje, jak Pán z nebes ukradl strom pārijāta a jak se v každém ze svých paláců choval jako bĕžný hospodář.
Když Narakāsura ukradl slunečník Pána Varuṇy, náušnice matky Aditi a odpočinkové místo polobohů známé jako Maṇi-parvata, Indra odešel do Dvāraky a popsal démonovy přečiny Pánu Kṛṣṇovi. Pán usedl na svého přepravce Garuḍu spolu s královnou Satyabhāmou a odletĕl do hlavního mĕsta Narakāsurova království. Na poli před mĕstem připravil démona Muru o hlavu svým diskem a pak bojoval s Murovými sedmi syny a poslal je všechny do sídla smrti. Poté na bojištĕ vjel sám Narakāsura na hřbetĕ slona. Naraka po Śrī Kṛṣṇovi mrštil svým oštĕpem śakti, ale zbraň selhala a Pán rozsekal celé démonovo vojsko na kusy. Nakonec Kṛṣṇa svým diskem s ostrým okrajem usekl Narakāsurovu hlavu.
Bohynĕ Zemĕ Pṛthivī potom přišla za Pánem Kṛṣṇou a dala Mu různé vĕci, které Narakāsura ukradl. Vĕnovala Pánu modlitby a předala Narakova vydĕšeného syna k lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy. Kṛṣṇa utĕšil démonova syna a vstoupil do Narakāsurova paláce, kde nalezl šestnáct tisíc sto mladých žen. Jakmile spatřily Pána, všechny se rozhodly Ho přijmout za manžela. Pán je poslal do Dvāraky spolu s velkým pokladem a potom se odebral s královnou Satyabhāmou do Indrova sídla. Tam vrátil Aditiny náušnice a Indra se svou manželkou Śacī-devī Ho uctili. Na žádost Satyabhāmy Pán Kṛṣṇa vytrhl nebeský strom pārijāta a položil jej na hřbet Garuḍy. Po porážce Indry a ostatních polobohů, kteří Mu bránili strom vzít, se Kṛṣṇa vrátil se svou královnou Satyabhāmou do Dvāraky, kde strom zasadil v zahradĕ sousedící se Satyabhāminým palácem.
Indra se původnĕ přišel Pánu Kṛṣṇovi poklonit a požádat Ho o zabití Narakāsury, ale poté, co byl jeho zámĕr uskutečnĕn, se s Pánem pohádal. Polobozi podléhají hnĕvu, protože bývají opojeni pýchou na svůj majestát.
Neklesající Nejvyšší Pán se projevil v šestnácti tisících sto oddĕlených podobách a oženil se s každou ze šestnácti tisíc sto nevĕst v jiném chrámu. Přijal za své činnosti vyžadované v životĕ hospodáře jako obyčejný človĕk a od každé ze svých četných manželek přijímal různé druhy služeb.
SLOKA 1: (Král Parīkṣit pravil:) Jak byl Bhaumāsura, který unesl tolik žen, zabit Nejvyšším Pánem? Prosím vypravuj toto dobrodružství Pána Śārṅgadhanvy.
SLOKA 2-3: Śukadeva Gosvāmī pravil: Poté, co Bhauma ukradl náušnice Indrovy matky spolu s Varuṇovým slunečníkem a odpočinkovým místem polobohů na vrcholu hory Mandary, se Indra odebral za Pánem Kṛṣṇou a zpravil Ho o tĕchto přečinech. Pán se svou manželkou Satyabhāmou potom odletĕl na Garuḍovi do Prāgjyotiṣa-puru, který byl ze všech stran obklopen opevnĕními v podobĕ kopců, automatických zbraní, vody, ohnĕ a vĕtru a překážek z drátů mura-pāśa.
SLOKA 4: Pán si kyjem prorazil cestu skrze kamenná opevnĕní, šípy skrze zbraňová opevnĕní, diskem skrze opevnĕní z ohnĕ, vody a vĕtru a mečem skrze dráty mura-pāśa.
SLOKA 5: Zvukem své lastury potom Pán Gadādhara rozlámal magické pečeti pevnosti spolu se srdci jejích chrabrých obránců a svým tĕžkým kyjem zničil hlinĕné hradby kolem.
SLOKA 6: Pĕtihlavý démon Mura, který spal na dnĕ mĕstského vodního příkopu, se probral a vystoupil z vody, když uslyšel vibraci lastury Pāñcajanya Pána Kṛṣṇy, zvuku stejnĕ dĕsivého jako hřmĕní na konci vesmírného vĕku.
SLOKA 7: Mura vydávající oslnivou, hrozivou záři slunečního ohnĕ na konci vĕku jakoby svými pĕti ústy pohlcoval tři svĕty. Zvedl svůj trojzubec a vrhl se na Garuḍu, syna Tārkṣyi, jako útočící had.
SLOKA 8: Mura zatočil trojzubcem, divoce jej vrhl na Garuḍu a zařval všemi pĕti ústy. Zvuk naplnil zemi a oblohu, všechny svĕtové strany a hranice meziplanetárního prostoru, až se odrazil od samotného obalu vesmíru.
SLOKA 9: Tehdy Pán Hari dvĕma šípy zasáhl trojzubec letící ke Garuḍovi a zlomil jej na tři kusy. Nato Pán zasáhl Murovy obličeje nĕkolika šípy a démon na Pána hnĕvivĕ mrštil kyj.
SLOKA 10: Pán Gadāgraja zastavil Murův kyj letící na bojišti smĕrem k Nĕmu svým vlastním kyjem a rozbil jej na tisíce kusů. Mura potom zvedl vysoko paže a rozbĕhl se na nepřemožitelného Pána, který mu snadno sťal hlavy svým diskem.
SLOKA 11: Murovo mrtvé bezhlavé tĕlo padlo do vody jako hora, jejíž vrchol byl uťat silou hromoklínu Pána Indry. Démonových sedm synů, rozzuřených smrtí svého otce, se připravilo k odvetĕ.
SLOKA 12: Na Bhaumāsurův pokyn Murových sedm synů – Tāmra, Antarikṣa, Śravaṇa, Vibhāvasu, Vasu, Nabhasvān a Aruṇa – následovalo generála Pīṭhu na bojištĕ se svými zbranĕmi.
SLOKA 13: Tito divocí bojovníci zuřivĕ napadli nepřemožitelného Pána Kṛṣṇu šípy, meči, kyji, oštĕpy, kopími a trojzubci, ale Nejvyšší Pán s neomylnou obratností rozsekal tuto horu zbraní svými šípy na malé kousky.
SLOKA 14: Pán usekal hlavy, stehna, paže, nohy a brnĕní tĕchto protivníků vedených Pīṭhou a poslal je všechny do Yamarājova sídla. Narakāsura, syn Zemĕ, nedokázal potlačit zuřivost, když vidĕl osud svých vojevůdců. Vyšel tedy z pevnosti se slony zrozenými z Mléčného oceánu, kteří vzrušením vylučovali ze spánků madu.
SLOKA 15: Pán Kṛṣṇa a Jeho manželka sedící na Garuḍovi vypadali jako mrak s bleskem sedící nad sluncem. Když Bhauma uvidĕl Pána, vypustil na Nĕho svou zbraň Śataghnī, načež všichni Bhaumovi vojáci zároveň zaútočili svými zbranĕmi.
SLOKA 16: V tom okamžiku Pán Gadāgraja vystřelil své ostré šípy na Bhaumāsurovo vojsko. Tyto šípy s různorodým opeřením toto vojsko záhy promĕnily v masu tĕl s uťatými pažemi, stehny a krky. Podobnĕ Pán zabil konĕ a slony protivníka.
SLOKA 17-19: Lord Hari then struck down all the missiles and weapons the enemy soldiers threw at Him, O hero of the Kurus, destroying each and every one with three sharp arrows. Meanwhile Garuḍa, as he carried the Lord, struck the enemy’s elephants with his wings. Beaten by Garuḍa’s wings, beak and talons, the elephants fled back into the city, leaving Narakāsura alone on the battlefield to oppose Kṛṣṇa.
SLOKA 20: Když Bhauma vidĕl své vojsko zahnané na útĕk a sužované Garuḍou, zaútočil na nĕho svým oštĕpem, který kdysi překonal hromoklín Pána Indry. I když však byl Garuḍa tou mocnou zbraní zasažen, nebyl otřesen. Vskutku, byl jako slon udeřený kvĕtinovou girlandou.
SLOKA 21: Bhauma, jehož veškeré úsilí vyšlo nazmar, vzal trojzubec, aby Pána Kṛṣṇu zabil. Ale ještĕ předtím, než ho stačil vypustit, Pán démonovi sedícímu na slonu srazil hlavu jako břitva ostrou cakrou.
SLOKA 22: Bhaumāsurova hlava, ozdobená náušnicemi a přitažlivou přilbou, na zemi jasnĕ zářila. Zatímco se rozlehly výkřiky „Bĕda, bĕda!“ a „Výbornĕ!“, mudrci a hlavní polobozi uctívali Pána Mukundu tím, že Ho zasypávali kvĕtinovými girlandami.
SLOKA 23: Bohynĕ Zemĕ potom přišla za Pánem Kṛṣṇou a předala Mu Aditiny náušnice ze zářivého zlata vykládané zářícími drahokamy. Také Mu dala kvĕtinovou girlandu Vaijayantī, Varuṇův slunečník a vrchol hory Mandary.
SLOKA 24: Ó králi, poté, co se Mu bohynĕ poklonila a zůstala stát se sepjatýma rukama a myslí oplývající oddaností, začala Pána vesmíru, jehož uctívají nejlepší z polobohů, chválit.
SLOKA 25: Bohynĕ Bhūmi pravila: Klaním se Ti, ó Pane hlavních polobohů, ó nositeli lastury, disku a kyje. Ó Nejvyšší Duše v srdci, přijímáš různé podoby, abys splnil touhy svých oddaných. Klaním se Ti.
SLOKA 26: Skládám uctivé poklony Tobĕ, ó Pane, jehož břicho je poznačeno prohlubní podobnou lotosovému kvĕtu, jenž jsi neustále ozdobený girlandami z lotosových kvĕtů, jehož pohled chladí jako lotos a jenž máš na chodidlech reliéfy lotosů.
SLOKA 27: Poklony Tobĕ, Nejvyššímu Pánu Vāsudevovi, Viṣṇuovi, prvotní osobĕ, původnímu semenu. Poklony Tobĕ, vševĕdoucí.
SLOKA 28: Poklony Tobĕ s neomezenými energiemi, nezrozenému původci tohoto vesmíru, Absolutnímu. Ó Duše vyššího a nižšího, ó Duše stvořených prvků, ó všudypřítomná Nejvyšší Duše, poklony Tobĕ.
SLOKA 29: Když zatoužíš tvořit, ó nezrozený vládce, zvĕtšíš a potom přijmeš kvalitu vášnĕ. Totéž činíš s kvalitou nevĕdomosti, když si přeješ zničit vesmír a s dobrem, když jej chceš udržovat. Přesto zůstáváš tĕmito kvalitami nezakrytý. Jsi čas, pradhāna a puruṣa, ó Pane vesmíru, a přesto jsi oddĕlený a odlišný.
SLOKA 30: Toto je klam: že zemĕ, voda, oheň, vzduch, éter, smyslové předmĕty, polobozi, mysl, smysly, falešné ego a celková hmotná energie existují nezávisle na Tobĕ. Ve skutečnosti jsou všichni v Tobĕ, můj Pane, který jsi jedinečný.
SLOKA 31: Zde je Bhaumāsurův syn. Je vydĕšený a přistupuje ke Tvým lotosovým nohám, neboť Ty odstraňuješ úzkost všech, kdo u Tebe hledají útočištĕ. Prosím ochraň ho. Polož svou lotosovou ruku, která rozptyluje všechny hříchy, na jeho hlavu.
SLOKA 32: Śukadeva Gosvāmī pravil: Když bohynĕ Bhūmi poprosila Nejvyššího Pána slovy plnými pokorné oddanosti, udĕlil jejímu vnukovi nebojácnost a potom vstoupil do Bhaumāsurova paláce, který oplýval všemožným bohatstvím.
SLOKA 33: Tam Pán Kṛṣṇa spatřil šestnáct tisíc dívek královského původu, které Bhauma násilím unesl různým králům.
SLOKA 34: Ženy byly okouzleny, když uvidĕly vstoupit toho nejznamenitĕjšího z mužů, jehož tam přivedl osud. Ve svých myslích Ho všechny přijaly za svého vytouženého manžela.
SLOKA 35: S myšlenkou „Nechť mi Prozřetelnost umožní, aby se tento muž stal mým manželem“ každá princezna pohroužila své srdce do rozjímání o Kṛṣṇovi.
SLOKA 36: Pán nechal shromáždit princezny oblečené do čistých, neposkvrnĕných šatů a potom je poslal v nosítkách do Dvāraky spolu s velkými poklady v podobĕ kočárů, koní a ostatních cenností.
SLOKA 37: Pán Kṛṣṇa také odeslal šedesát čtyři rychlé bílé slony, potomky Airāvaty, kteří mĕli po čtyřech klech.
SLOKA 38-39: Pán se pak odebral do sídla Indry, krále polobohů, a dal matce Aditi její náušnice. Indra a jeho manželka tam Kṛṣṇu a Jeho milovanou společnici Satyabhāmu uctívali. Potom na Satyabhāminu žádost Pán vytrhl nebeský strom pārijāta a položil jej na Garuḍova záda. Poté, co Kṛṣṇa porazil Indru a všechny ostatní polobohy, přinesl pārijātu do svého hlavního mĕsta.
SLOKA 40: Zasazený strom pārijāta zkrášloval zahradu paláce královny Satyabhāmy. Včely za ním létaly až z nebes, lačné jeho vůnĕ a sladké šťávy.
SLOKA 41: I poté, co se Indra Pánu Acyutovi poklonil, dotýkaje se Jeho nohou vrcholky své koruny, a poprosil Pána, aby splnil jeho touhu, se ten vznešený polobůh po dosažení svého zámĕru rozhodl s Nejvyšším Pánem bojovat. Jaká to nevĕdomost vládne mezi bohy! K čertu s jejich bohatstvím!
SLOKA 42: Poté se nepomíjející Nejvyšší Pán, jenž přijal odlišnou podobu pro každou nevĕstu, řádnĕ oženil se všemi princeznami zároveň, s každou v jejím paláci.
SLOKA 43: Pán, který koná nepředstavitelné činy, neustále setrvával v palácích každé ze svých královen, kterým se nevyrovnalo ani je nepřekonalo žádné jiné sídlo. Tam, ačkoliv je plnĕ spokojen sám o sobĕ, si užíval se svými příjemnými manželkami a jako obyčejný manžel plnil své domácí povinnosti.
SLOKA 44: Tak tyto ženy získaly za muže manžela bohynĕ štĕstí, ačkoliv ani velcí polobozi jako Brahmā nevĕdí, jak se k Nĕmu přiblížit. S neustále rostoucí blažeností zažívaly láskyplnou připoutanost k Nĕmu, vymĕňovaly si s Ním úsmĕvy a neustále čerstvé důvĕrnosti oplývající žerty a ženskou stydlivostí.
SLOKA 45: Ačkoliv každá z královen Nejvyššího Pána mĕla stovky služebnic, rozhodly se Pánu osobnĕ sloužit pokorným přicházením k Nĕmu, nabízením sedadla, uctíváním prvotřídními předmĕty, mytím a masírováním nohou, podáváním pānu ke žvýkání, ovíváním, potíráním vonnou santálovou pastou, zdobením kvĕtinovými girlandami, česáním vlasů, upravováním lůžka, koupáním a různými dary.