SLOKA 8
āvidhya śūlaṁ tarasā garutmate
nirasya vaktrair vyanadat sa pañcabhiḥ
sa rodasī sarva-diśo ’mbaraṁ mahān
āpūrayann aṇḍa-kaṭāham āvṛṇot
āvidhya — točící; śūlam — svým trojzubcem; tarasā — velkou silou; garutmate — na Garuḍu; nirasya — vrhající jej; vaktraiḥ — ústy; vyanadat — zařval; saḥ — on; pañcabhiḥ — pĕti; saḥ — ten; rodasī — zemi a oblohu; sarva — všechny; diśaḥ — svĕtové strany; ambaram — meziplanetární prostor; mahān — velký (řev); āpūrayan — naplňující; aṇda — vesmírného obalu tvaru vejce; kaṭāham — nádoba; āvṛṇot — zakrytá.
Mura zatočil trojzubcem, divoce jej vrhl na Garuḍu a zařval všemi pĕti ústy. Zvuk naplnil zemi a oblohu, všechny svĕtové strany a hranice meziplanetárního prostoru, až se odrazil od samotného obalu vesmíru.