SLOKA 1
śrī-śuka uvāca
nandaḥ pathi vacaḥ śaurer
na mṛṣeti vicintayan
hariṁ jagāma śaraṇam
utpātāgama-śaṅkitaḥ
śrī-śukaḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; nandaḥ—Nanda Mahārāja; pathi—cestou zpátky domů; vacaḥ—slova; śaureḥ—Vasudevy; na—ne; mṛṣā—bezdůvodná; iti—tak; vicintayan—když uvažoval o tom, co nepříznivého by se mohlo jeho malému synu Kṛṣṇovi přihodit; harim—u Nejvyššího Pána, vládce; jagāma—přijal; śaraṇam—útočiště; utpāta—neblahých událostí; āgama—s předtuchou; śaṅkitaḥ—obávající se.
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, cestou domů Nanda Mahārāja uvažoval, že to, co Vasudeva řekl, nemohla být lež ani výmysl. Gokule jistě hrozilo něco neblahého. Nanda Mahārāja myslel na nebezpečí hrozící jeho krásnému synu Kṛṣṇovi a měl strach; přijal tedy útočiště u lotosových nohou nejvyššího vládce.
Když hrozí nějaké nebezpečí, čistý oddaný vždy myslí na ochranu a útočiště, jež poskytuje Nejvyšší Osobnost Božství. To je rovněž doporučeno v Bhagavad-gītě (9.33): anityam asukhaṁ lokam imaṁ prāpya bhajasva mām. V tomto hmotném světě hrozí nebezpečí na každém kroku (padaṁ padaṁ yad vipadām). Oddaný proto nemá jinou možnost, než na každém kroku přijímat útočiště u Pána.