SLOKA 19
yaśodā-rohiṇībhyāṁ tāḥ
samaṁ bālasya sarvataḥ
rakṣāṁ vidadhire samyag
go-puccha-bhramaṇādibhiḥ
yaśodā-rohiṇībhyām—s matkou Yaśodou a matkou Rohiṇī, které o dítě pečovaly nejvíce; tāḥ—ostatní gopī; samam—stejně důležité jako Yaśodā a Rohiṇī; bālasya—dítěte; sarvataḥ—proti všemu nebezpečí; rakṣām—ochranu; vidadhire—vykonaly; samyak—zcela; go-puccha-bhramaṇa-ādibhiḥ—tím, že okolo Něho mávaly kravskou oháňkou.
Poté matka Yaśodā a Rohiṇī společně s ostatními staršími gopīmi okolo dítěte, Śrī Kṛṣṇy, mávaly kravskou oháňkou, aby Mu zajistily úplnou ochranu.
Když byl Kṛṣṇa zachráněn před tak velkým nebezpečím, matka Yaśodā a Rohiṇī si dělaly největší starosti a ostatní starší gopī, jež byly téměř stejně znepokojené, následovaly jejich počínání. Zde vidíme, že v rodinném životě ženy dokázaly zajistit dítěti ochranu jednoduše tak, že přijaly pomoc od krávy. Je zde uvedeno, že věděly, jak mávat kravskou oháňkou, aby dítě ochránily před všemi druhy nebezpečí. Ochrana krav skýtá velké možnosti, ale lidé tato umění zapomněli. Proto Kṛṣṇa zdůrazňuje v Bhagavad-gītě, jak důležité je chránit krávy (kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam). Dokonce i nyní žijí vesničané v indických vesnicích kolem Vṛndāvanu šťastně jednoduše proto, že poskytují ochranu kravám. Pečlivě uchovávají kravský trus a po vysušení ho používají jako palivo. Udržují si dostatečnou zásobu obilnin a díky ochraně krav mají dostatek mléka a mléčných výrobků, což řeší všechny ekonomické problémy. Prostá ochrana krav umožňuje vesničanům žít velice pokojně. Dokonce i kravská moč a výkaly mají léčebnou hodnotu.