SLOKA 34
dahyamānasya dehasya
dhūmaś cāguru-saurabhaḥ
utthitaḥ kṛṣṇa-nirbhukta-
sapady āhata-pāpmanaḥ
dahyamānasya—když bylo spalováno na popel; dehasya—z těla Pūtany; dhūmaḥ—kouř; ca—a; aguru-saurabhaḥ—proměněný v posvátný provoněný kouř z rostliny aguru; utthitaḥ—vycházející z jejího těla; kṛṣṇa-nirbhukta—jelikož Kṛṣṇa sál z jejího prsu; sapadi—okamžitě; āhata-pāpmanaḥ—její hmotné tělo bylo zduchovněno, zbaveno všech hmotných aspektů.
Jelikož Kṛṣṇa sál z prsu Rākṣasī Pūtany, byla ihned po smrti zbavena všeho hmotného znečištění. Reakce za její hříchy automaticky zanikly, a když tedy bylo její obrovité tělo spalováno, kouř, který z něho vycházel, voněl jako dým z rostliny aguru.
Takové účinky má vědomí Kṛṣṇy. Pokud si osoba nějakým způsobem začne být vědoma Kṛṣṇy, když své smysly zapojí do služby Pánu, je ihned zbavena hmotného znečištění. Śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ (Bhāg. 1.2.17). Naslouchání o Kṛṣṇových činnostech je počátkem očištěného života. Puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ-prostým nasloucháním a opěvováním se každý očistí. Naslouchání a opěvování (śravaṇa-kīrtana) jsou tedy svrchovaně důležité aspekty oddané služby. Pak začne člověk s očištěnými smysly sloužit Pánu (hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanam). Bhaktir ucyate-to se nazývá bhakti. Když byla Pūtanā nějakým způsobem, přímo či nepřímo, přivedena k tomu, aby Pánu sloužila tím, že Mu dala napít ze svého prsu, ihned ji to očistilo-do té míry, že když bylo její ošklivé hmotné tělo spalováno na popel, vydávalo vůni velmi příjemně vonící rostliny aguru.