SLOKA 1
śrī-bādarāyaṇir uvāca
karhicit sukham āsīnaṁ
sva-talpa-sthaṁ jagad-gurum
patiṁ paryacarad bhaiṣmī
vyajanena sakhī-janaiḥ
śrī-bādarāyaṇiḥ — Śukadeva Gosvāmī, syn Bādarāyaṇy Vedavyāsy; uvāca — pravil; karhicit — při jedné příležitosti; sukham — pohodlnĕ; āsīnam — sedící; sva — na jejím; talpa — lůžku; stham — spočívající; jagat — vesmíru; gurum — duchovnímu mistrovi; patim — svému manželovi; paryacarat — sloužila; bhaiṣmī — Rukmiṇī; vyajanena — ovíváním; sakhī-janaiḥ — se svými společnicemi.
Śrī Bādarāyaṇi pravil: Jednou ve společnosti svých služebnic královna Rukmiṇī osobnĕ sloužila svému manželovi, duchovnímu mistrovi vesmíru, ovíváním, zatímco odpočíval na jejím lůžku.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī poeticky poznamenává, že v této kapitole je Rukmiṇīdevī jako vonný kafr rozdrcený na mlýnském kameni řeči Pána Kṛṣṇy. Jinak řečeno, půvabné, ctnostné vlastnosti Rukmiṇī se projeví jako následek zdánlivĕ necitlivých slov Pána Kṛṣṇy, tak jako se projeví vůnĕ kafru, když se rozdrtí kafrová zrna na mlýnském kameni. Ācārya dále poukazuje na to, že Rukmiṇī osobnĕ slouží Pánu, protože je jagad-guru, duchovní mistr vesmíru, a pati, její manžel.