SLOKA 23
padā su-jātena nakhāruṇa-śrīyā
bhuvaṁ likhanty aśrubhir añjanāsitaiḥ
āsiñcatī kuṅkuma-rūṣitau stanau
tasthāv adho-mukhy ati-duḥkha-ruddha-vāk
padā — svou nohou; su-jātena — velmi jemnou; nakha — svých nehtů; aruṇa — načervenalou; śrīyā — majících záři; bhuvam — zemi; likhantī — škrábající; aśrubhiḥ — se slzami; añjana — kvůli očním stínům; asitaiḥ — které byly černé; āsiñcatī — skrápĕjící; kuṅkuma — kuṅkumovým práškem; rūṣitau — červená; stanau — ňadra; tasthau — stála nehnutĕ; adhaḥ — dolů; mukhī — její tvář; ati — nesmírného; duḥkha — vlivem žalu; ruddha — zastavená; vāk — její řeč.
Svou jemnou nohou s načervenalou září nehtů škrábala zemi a slzy, zčernalé jejími očními stíny, jí skrápĕly kuṅkumou zčervenalá ňadra. Stála tam se sklopenou tváří a hlase zalknutým nesmírným žalem.