SLOKA 2
śrī-śuka uvāca
bāṇaḥ putra-śata-jyeṣṭho
baler āsīn mahātmanaḥ
yena vāmana-rūpāya
haraye ’dāyi medinī
tasyaurasaḥ suto bānaḥ
śiva-bhakti-rataḥ sadā
mānyo vadānyo dhīmāṁś ca
satya-sandho dṛḍha-vrataḥ
śoṇitākhye pure ramye
sa rājyam akarot purā
tasya śambhoḥ prasādena
kiṅkarā iva te ’marāḥ
sahasra-bāhur vādyena
tāṇdave ’toṣayan mṛḍam
śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; bāṇaḥ — Bāṇa; putra — synů; śata — jednoho sta; jyeṣṭhaḥ — nejstarší; baleḥ — Mahārāje Baliho; āsīt — byl; mahā-ātmanaḥ — velké duše; yena — jímž (Balim); vāmana-rūpāya — v podobĕ trpaslíka, Vāmanadevy; haraye — Nejvyššímu Pánu Harimu; adāyi — byla darována; medinī — Zemĕ; tasya — jeho; aurasaḥ — ze semene; sutaḥ — syn; bāṇaḥ — Bāṇa; śiva-bhakti — v oddanosti Pánu Śivovi; rataḥ — neochvĕjný; sada — vždy; mānyaḥ — uctivý; vadānyaḥ — velkodušný; dhī-man — inteligentní; ca — a; satya-sandhaḥ — pravdomluvný; dṛḍha-vrataḥ — neochvĕjný v následování svých slibů; śoṇita-ākhye — známém jako Śoṇita; čistí — ve mĕstĕ; ramye — okouzlujícím; saḥ — on; rājyam akarot — učinil své království; purā — v minulosti; tasya — na nĕho; śambhoḥ — Pána Śambhua (Śivy); prasādena — potĕšením; kinkarāḥ — služebníci; iva — jako by; te — oni; amarāḥ — polobozi; sahasra — jeden tisíc; bāhuḥ — paží; vādyena — hraním na hudební nástroje; tāṇḍave — zatímco on (Pán Śiva) tančil svůj tanec tāṇḍava-nṛtya; atoṣayat — potĕšil; mṛḍam — Pána Śivu.
Śukadeva Gosvāmī pravil: Bāṇa byl nejstarší ze sta synů velkého svĕtce Baliho Mahārāje, který daroval celou Zemi jako almužnu Pánu Harimu, když se zjevil jako Vāmanadeva. Bāṇāsura, zrozený z Baliho semene, se stal velkým oddaným Pána Śivy. Jeho chování bylo vždy uctivé, byl velkodušný, inteligentní, pravdomluvný a pevný ve svých slibech. Vládl krásnému mĕstu Śoṇitapuru. Jelikož mu byl naklonĕn Pán Śiva, sami polobozi Bāṇāsurovi sloužili jako obyčejní služebníci. Jednou, když Śiva tančil svůj tanec tāṇḍava-nṛtya, ho Bāṇa zvláštĕ potĕšil hudebním doprovodem hraným svými tisíci pažemi.