KAPITOLA ŠEDESÁTÁ DRUHÁ
Setkání Ūṣi a Aniruddhy
Tato kapitola vypráví o setkání Aniruddhy a Ūṣi a také o Aniruddhovĕ boji s Bāṇāsurou.
Nejstarším ze sta synů krále Baliho byl Bāṇāsura. Byl to velký oddaný Pána Śivy, který si Bāṇu natolik oblíbil, že mu sloužili i polobozi jako Indra. Bāṇāsura Śivu kdysi potĕšil hrou na hudební nástroje svýma tisíci rukama, zatímco Śiva tančil svůj tanec tāṇḍava-nṛtya. Za to Śiva Bāṇovi nabídl jakékoliv požehnání si vybere a Bāṇa Śivu požádal, aby se stal strážcem jeho mĕsta.
Jednoho dne, když Bāṇa pocítil touhu po boji, řekl Pánu Śivovi: „Kromĕ tebe není na celém svĕtĕ žádný bojovník dost silný na to, aby se mnou dokázal bojovat. Proto je tĕchto tisíc paží, které jsi mi dal, pouze tĕžké břemeno.“ Pán Śiva, rozzlobený tĕmito slovy, odpovĕdĕl: „Tvá pýcha bude rozdrcena v boji, až potkáš sobĕ rovného. Vlajka tvého kočáru spadne zlomená na zem.“
Bāṇāsurova dcera Ūṣā se kdysi setkala s milencem ve spánku. Dĕlo se tak nĕkolik nocí po sobĕ, až Ho jedné noci ve snech nespatřila. Náhle se probudila, se vzrušením k Nĕmu promluvila, ale když si všimla svých služebnic kolem, cítila se zahanbena. Ūṣina společnice Citralekhā se jí zeptala, ke komu mluvila, a Ūṣā jí vše povĕdĕla. Když Citralekhā slyšela o Ūṣinĕ milenci ze snů, snažila se ulevit úzkosti své přítelkynĕ malováním obrazů Gandharvů a ostatních nebeských osobností, a také různých mužů z Vṛṣṇiho dynastie. Citralekhā požádala Ūṣu, aby vybrala muže, kterého vidĕla ve snech, a Ūṣā ukázala na obraz Aniruddhy. Citralekhā, která mĕla mystické síly, ihned pochopila, že mladík, na kterého její přítelkynĕ ukázala, je vnuk Pána Kṛṣṇy Aniruddha. Potom použila své mystické síly a odletĕla po nebi do Dvāraky, našla Aniruddhu a přinesla Ho s sebou zpĕt do Śoṇitapuru, Bāṇāsurova hlavního mĕsta. Tam Ho předala Ūṣe.
Když Ūṣā získala muže svých tužeb, začala Mu velmi láskyplnĕ sloužit ve svých soukromých komnatách, kam mĕli muži přísný zákaz vstupu. Po nĕjaké dobĕ si strážkynĕ vnitřních prostor paláce všimly u Ūṣi příznaků sexuální aktivity a šly to říci Bāṇāsurovi. Velmi zneklidnĕný Bāṇāsura přispĕchal do komnat své dcery s mnoha ozbrojenými strážemi a ke svému velkému překvapení tam spatřil Aniruddhu. Když Ho stráže napadly, Aniruddha vzal svůj kyj a podařilo se mu jich nĕkolik zabít předtím, než Ho stačil mocný Bāṇa svázat mystickými provazy nāga-pāśa, což způsobilo Ūṣin nářek.
SLOKA 1: Král Parīkṣit pravil: Nejlepší z Yaduovců si vzal Bāṇāsurovu dceru Ūṣu, a tak došlo k velkému, hrozivému boji mezi Pánem Harim a Pánem Śaṅkarou. Please vysvĕtlují všechno o tento incident, O most mocný of mystics.
SLOKA 2: Śukadeva Gosvāmī pravil: Bāṇa byl nejstarší ze sta synů velkého svĕtce Baliho Mahārāje, který daroval celou Zemi jako almužnu Pánu Harimu, když se zjevil jako Vāmanadeva. Bāṇāsura, zrozený z Baliho semene, se stal velkým oddaným Pána Śivy. Jeho chování bylo vždy uctivé, byl velkodušný, inteligentní, pravdomluvný a pevný ve svých slibech. Vládl krásnému mĕstu Śoṇitapuru. Jelikož mu byl naklonĕn Pán Śiva, sami polobozi Bāṇāsurovi sloužili jako obyčejní služebníci. Jednou, když Śiva tančil svůj tanec tāṇḍava-nṛtya, ho Bāṇa zvláštĕ potĕšil hudebním doprovodem hraným svými tisíci pažemi.
SLOKA 3: Pán a vládce všech stvořených bytostí, soucitné útočištĕ svých oddaných, potĕšil Bāṇāsuru nabídkou požehnání podle vlastní volby. Bāṇa si zvolil, aby se Pán Śiva stal strážcem jeho mĕsta.
SLOKA 4: Bāṇāsura byl omámen svou silou. Jednoho dne, když Pán Śiva stál vedle nĕho, se Bāṇāsura dotkl pánových lotosových nohou svou přilbou, jež zářila jako slunce, a takto k nĕmu promluvil.
SLOKA 5: (Bāṇāsura pravil:) Ó Pane Mahādevo, klaním se ti, duchovní mistře a vládce svĕtů. Jsi jako nebeský strom, který plní touhy tĕch, jejichž touhy nejsou splnĕny.
SLOKA 6: Tĕchto tisíc paží, které jsi mi dal, se stalo pouze tĕžkým břemenem. Kromĕ tebe nenacházím ve třech svĕtech nikoho hodného se mnou bojovat.
SLOKA 7: Dychtivĕ jsem se vydal bojovat se slony vládnoucími svĕtovým stranám, ó prvotní pane, a drtil jsem hory svými pažemi, které mĕ svĕdí touhou po boji. Ale i tito velcí sloni strachy uprchli.
SLOKA 8: Když to Pán Śiva uslyšel, rozhnĕval se a odpovĕdĕl: „Tvoje vlajka bude zlomena, pošetilče, až vybojuješ bitvu s tím, který je mi roven. Ten boj zničí tvou pýchu.“
SLOKA 9: Po tomto oslovení se neinteligentní Bāṇāsura zaradoval. Ten pošetilec potom odešel domů, ó králi, čekat na to, co Pán Giriśa předpovĕdĕl: zničení své statečnosti.
SLOKA 10: Ve snu Bāṇova dcera, dívka jménem Ūṣā, zažila milostné setkání s Pradyumnovým synem, ačkoliv svého milence nikdy předtím nevidĕla ani o nĕm neslyšela.
SLOKA 11: Když se Ūṣi ve snu ztratil, náhle se posadila uprostřed svých přítelkyň a vykřikla: „Kde jsi, můj milenče?“ Byla velmi rozrušená a zahanbená.
SLOKA 12: Bāṇāsura mĕl ministra jménem Kumbhāṇḍa, jehož dcerou byla Ūṣina společnice Citralekhā. Byla velmi zvĕdavá, a tak se své přítelkynĕ zeptala.
SLOKA 13: (Citralekhā pravila:) Koho hledáš, ó dívko s krásným obočím? Jakou touhu to cítíš? Dosud jsem nevidĕla žádného muže, který by přijal tvou ruku bĕhem svatby, ó princezno.
SLOKA 14: (Ūṣā pravila:) Ve snu jsem vidĕla jistého muže, který mĕl tmavĕ modrou pleť, lotosové oči, žlutý odĕv a mocné paže. Byl to ten druh muže, který se dotýká srdcí žen.
SLOKA 15: To je ten milenec, kterého hledám. Poté, co mi umožnil pít med Jeho rtů, odešel jinam, a tak mĕ, vroucnĕ po Nĕm toužící, uvrhl do oceánu úzkosti.
SLOKA 16: Citralekhā pravila: Odstraním tvou úzkost. Lze-li Ho nalézt kdekoliv ve třech svĕtech, přinesu tohoto tvého budoucího manžela, který ti ukradl srdce. Prosím, ukaž mi, kdo je.
SLOKA 17: Když to Citralekhā dořekla, začala kreslit vĕrné obrazy různých polobohů, Gandharvů, Siddhů, Cāraṇů, Pannagů, Daityů, Vidyādharů, Yakṣů a lidí.
SLOKA 18-19: Ó králi, z lidí Citralekhā nakreslila obrazy Vṛṣṇiovců, včetnĕ Śūraseny, Ānakadundubhiho, Balarāmy a Kṛṣṇy. Když Ūṣā spatřila obraz Pradyumny, zastydĕla se, a když uvidĕla Aniruddhův obraz, sklonila zahanbenĕ hlavu. S úsmĕvĕm zvolala: „To je on! To je on!“
SLOKA 20: Mystickými silami obdařená Citralekhā v Nĕm poznala Kṛṣṇova vnuka (Aniruddhu). Potom se, můj milý králi, vydala mystickou nebeskou cestou do Dvāraky, mĕsta pod ochranou Pána Kṛṣṇy.
SLOKA 21: Tam našla Pradyumnova syna Aniruddhu spícího na skvostném loži. Svou yogovou silou Ho odnesla do Śoṇitapuru, kde své přítelkyni Ūṣe jejího milence předala.
SLOKA 22: Když Ūṣā spatřila tohoto nejsličnĕjšího z mužů, tvář se jí rozjasnila radostí. Vzala Pradyumnova syna do svých soukromých komnat, které muži nesmĕli ani spatřit, a tam si s Ním užívala.
SLOKA 23-24: Ūṣā uctívala Aniruddhu vĕrnou službou, nabízela Mu nesmírnĕ cenné odĕvy spolu s girlandami, parfémy, vonnými tyčinkami, lampami, sedadly a tak dále. Také Mu nabízela nápoje, všechny druhy jídel a sladká slova. Zatímco Aniruddha takto zůstával ukryt v komnatách mladých žen, nevšímal si ubíhajících dnů, neboť Jeho smysly byly zaujaty Ūṣou, jejíž náklonnost k Nĕmu neustále rostla.
SLOKA 25-26: Strážkynĕ si nakonec na Ūṣe všimly neomylných příznaků romantické lásky. Poté, co porušila svůj panenský slib, užívala si s yaduovským hrdinou a vykazovala známky milostného štĕstí. Strážkynĕ šly za Bāṇāsurou a řekly mu: „Ó králi, všimly jsme si nevhodného chování tvé dcery, které ničí povĕst dívčiny rodiny.
SLOKA 27: „Pečlivĕ jsme ji hlídaly a nikdy jsme neopustily svá místa, ó pane, takže nemůžeme pochopit, jak byla tato dívka, kterou žádný muž nemůže ani spatřit, v paláci zneuctĕna.“
SLOKA 28: Bāṇāsura, velmi rozrušený tím, že se doslechl o pohanĕ své dcery, ihned přispĕchal do dívčích komnat. Tam spařil pýchu Yaduovců, Aniruddhu.
SLOKA 29-30: Bāṇāsura před sebou spatřil Amorova vlastního syna, jemuž se sličností nikdo nevyrovnal, s tmavĕ modrou pletí, žlutým odĕvem, lotosovýma očima a hrozivými pažemi. Jeho tvář zdobily zářivé náušnice a vlasy a také usmĕvavé pohledy. Když sedĕl proti své nanejvýš příznivé milence a hrál s ní v kostky, mezi pažemi Mu visela girlanda z jarních jasmínů potřísnĕná kuṅkumovým práškem z jejích ňader, když ji objal. Bāṇāsura nad tím vším žasl.
SLOKA 31: Když Aniruddha vidĕl Bāṇāsuru vstoupit s mnoha ozbrojenými strážemi, zvedl svůj železný kyj a zůstal pevnĕ stát, připravený udeřit kohokoliv, kdo by Ho napadl. Podobal se zosobnĕné smrti držící své žezlo trestu.
SLOKA 32: Když se k Nĕmu stráže přiblížily ze všech stran ve snaze se Ho zmocnit, Aniruddha je udeřil, tak jako vůdce stáda prasat podniká protiútok vůči psům. Jeho ranami zasažené stráže uprchly z paláce a s rozbitými hlavami, stehny a pažemi utíkaly, aby si zachránily život.
SLOKA 33: Zatímco však Aniruddha srážel k zemi Bāṇovo vojsko, tento mocný Baliho syn Ho rozhnĕvanĕ chytil mystickými provazy nāga-pāśa. Když Ūṣā slyšela o Aniruddhovĕ zajetí, přemohl ji zármutek a sklíčenost, oči jí zaplavily slzy a naříkala.