SLOKA 15
iti prahasitaṁ śaurer
jalpitaṁ cāru-vīkṣitam
gatiṁ prema-pariṣvaṅgaṁ
smarantyo ruruduḥ striyaḥ
iti — takto hovořící; prahasitam — smích; śaureḥ — Pána Kṛṣṇy; jalpitam — příjemné rozhovory; cāru — přitažlivé; vīkṣitam — pohledy; gatim — chůzi; prema — láskyplné; pariṣvaṅgam — objetí; smarantyaḥ — vzpomínající na; ruruduḥ — plakaly; striyaḥ — ženy.
Zatímco říkaly tato slova, mladé pasačky vzpomínaly na smích Pána Śauriho, Jeho příjemné rozhovory s nimi, přitažlivé pohledy, styl chůze a láskyplná objetí. Tak se rozplakaly.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje takto: „Gopī si myslely: ,Mĕsíc Kṛṣṇa zašel poté, co probodl naše srdce šipkami svého nektarového smíchu. Jak mĕstské ženy nezemřou, až udĕlá totéž jim?̀ Mladé pasačky přemožené tĕmito myšlenkami se rozplakaly, dokonce i v přítomnosti Śrī Baladevy.“