SLOKA 15
dṛṣṭvā tam ātmanas tulyaṁ
veṣaṁ kṛtrimam āsthitam
yathā naṭaṁ raṅga-gataṁ
vijahāsa bhṛśaṁ harīḥ
dṛṣṭvā — vidící; tam — ho; ātmanaḥ — Jemu samému; tulyam — rovnocenný; veṣam — do odĕvu; kṛtrimam — napodobeniny; āsthitam — ustrojený; yathā — jako; naṭam — herec; raṅga — jevištĕ; gatam — jenž vstoupil na; vijahāsa — rozesmál se; bhṛśam — mocnĕ; hariḥ — Pán Kṛṣṇa.
Pán Hari se srdečnĕ rozesmál, když vidĕl, jak se král oblékl, aby přesnĕ napodobil Jeho vlastní vzezření, přesnĕ jako herec na jevišti.
Śrīla Prabhupāda popisuje tuto scénu takto: „Celkovĕ však bylo jasné, že jeho oblek a vzezření jsou imitace. Každý mohl poznat, že vypadal jako nĕjaký herec hrající v převleku roli Vāsudevy. Když Pán Śrī Kṛṣṇa uvidĕl Pauṇḍrakovu napodobeninu své postavy a svých šatů, nemohl zadržet smích a smál se s velkým uspokojením.“
Śrīla Jīva Gosvāmī poukazuje na to, že požehnání Pána Śivy umožnilo Pauṇḍrakovi přesnĕ napodobit Pánův odĕv a vzezření – skutečnost, která pochází z Uttara-khaṇḍy Śrī Padma Purāṇy.