SLOKA 9
mukhaṁ tad apidhāyājña
kaṅka-gṛdhra-vaṭair vṛtaḥ
śayiṣyase hatas tatra
bhavitā śaraṇaṁ śunām
mukham — tvář; tat — ta; apidhāya — pokrytá; ajña — ó nevĕdomče; kaṅka — volavkami; gṛdhra — supy; vaṭaiḥ — a ptáky vaṭa; vṛtaḥ — obklopený; śayiṣyase — budeš ležet; hataḥ — zabitý; tatra — potom; bhavitā — staneš se; śaraṇam — útočištĕm; śunām — pro psy.
„Až budeš ležet mrtvý, ó pošetilče, s tváří pokrytou supy, volavkami a ptáky vaṭa, staneš se útočištĕm psů.“
Pauṇḍraka pošetile řekl Nejvyššímu Pánu, aby u nĕho přišel přijmout útočištĕ, ale zde mu Pán Kṛṣṇa říká: „Nejsi Mé útočištĕ, ale naopak se staneš útočištĕm psů, až budou šťastnĕ hodovat na tvé mrtvole.“
Śrīla Prabhupāda živĕ popisuje tuto scénu takto: „(Pán Kṛṣṇa řekl Pauṇḍrakovi, „Až tĕ zničím,) ničemný králi, zahanbenĕ si budeš zakrývat tvář a když ti diskem useknu hlavu, slétnou se k ní masožraví ptáci jako supi, jestřábi a orli. Místo aby ses stal Mým útočištĕm, jak jsi vyžadoval, budeš vydán na milost tĕmto nízkým ptákům. Tvé tĕlo pak bude hozeno psům, kteří ho s radostí sežerou.̀“