SLOKA 14-15
sāntvayitvā tu tān rāmaḥ
sannaddhān vṛṣṇi-puṅgavān
naicchat kurūṇāṁ vṛṣṇīnāṁ
kaliṁ kali-malāpahaḥ
jagāma hāstina-puraṁ
rathenāditya-varcasā
brāhmaṇaiḥ kula-vṛddhaiś ca
vṛtaś candra iva grahaiḥ
sāntvayitvā — uklidňující; tu — ale; tān — je; rāmaḥ — Pán Balarāma; sannaddhān — odĕné v brnĕní; vṛṣṇi-puṅgavān — hrdiny z vṛṣṇiovské dynastie; na aicchat — nechtĕl; kurūṇām vṛṣṇīnām — mezi Kuruovci a Vṛṣṇiovci; kalim — hádku; kali — vĕku hádky; mala — znečištĕní; apahaḥ — ten, který odstraňuje; jagāma — odjel; hāstina-puram — do Hastināpuru; rapotoma — se svým kočárem; āditya — (jako) slunce; varcasā — jehož záře; brāhmaṇaiḥ — brāhmaṇy; kula — rodiny; vṛddhaiḥ — stařešiny; ca — a; vṛtaḥ — obklopený; candraḥ — mĕsíc; iva — jako; grahaiḥ — sedmi planetami.
Pán Balarāma však vṛṣṇiovské hrdiny, kteří si již oblékli brnĕní, uklidnil. Ten, který očišťuje vĕk hádky, si nepřál hádku mezi Kuruovci a Vṛṣṇiovci. V doprovodu brāhmaṇů a rodinných stařešinů tedy odjel do Hastināpuru ve svém kočáře, který zářil jako slunce. Když jel, vypadal jako mĕsíc obklopený vládnoucími planetami.