SLOKA 16
sampūjya deva-ṛṣi-varyam ṛṣiḥ purāṇo
nārāyaṇo nara-sakho vidhinoditena
vāṇyābhibhāṣya mitayāmṛta-miṣṭayā taṁ
prāha prabho bhagavate karavāma he kim
sampūjya — dokonale uctívající; deva — mezi polobohy; ṛṣi — mudrce; varyam — nejvĕtší; ṛṣiḥ — mudrc; purāṇaḥ — prvotní; nārāyaṇaḥ — Pán Nārāyaṇa; nara-sakhaḥ — přítel Nary; vidhinā — písmem; uditena — předepsaným; vāṇyā — řečí; abhibhāṣya — hovořící; mitayā — umĕřenou; amṛta — nektarem; miṣṭayā — sladkou; tam — ho, Nāradu; prāha — oslovil; prabho — ó pane; bhagavate — pro pána; karavāma — můžeme udĕlat; he — ó; kim — co.
Po dokonalém uctívání velkého mudrce polobohů podle védských předpisů Pán Kṛṣṇa, samotný původní mudrc – Nārāyaṇa, přítel Nary – hovořil s Nāradou a Pánova umĕřená řeč byla sladká jako nektar. Nakonec se zeptal Nārady: „Co pro tebe můžeme udĕlat, Náš pane a vládce?“
V tomto verši slova nārāyaṇo nara-sakhaḥ vyjadřují, že Kṛṣṇa samotný je Nejvyšší Pán, Nārāyaṇa, který se zjevil jako přítel mudrce Nary. Jinak řečeno, Pán Kṛṣṇa je ṛṣiḥ purāṇaḥ, původní a svrchovaný duchovní mistr. Přesto Pán Kṛṣṇa následoval védské předpisy (vidhinoditena), že kṣatriya byl mĕl uctívat brāhmaṇy, a šťastnĕ uctíval svého čistého oddaného Nāradu Muniho.