SLOKA 17
śrī-nārada uvāca
naivādbhutaṁ tvayi vibho ’khila-loka-nāthe
maitrī janeṣu sakaleṣu damaḥ khalānām
niḥśreyasāya hi jagat-sthiti-rakṣaṇābhyāṁ
svairāvatāra urugāya vidāma suṣṭhu
śrī-nāradaḥ uvāca — Śrī Nārada pravil; na — ne; eva — vůbec; adbhutam — překvapující; tvayi — pro Tebe; vibho — ó všemocný; akhila — všech; loka — svĕtů; nāthe — pro vládce; maitrī — přátelství; janeṣu — vůči lidem; sakaleṣu — všem; damaḥ — přemáhající; khalānām — nenávistných; niḥśreyasāya — pro nejvyšší prospĕch; hi — vskutku; jagat — vesmíru; sthiti — udržováním; rakṣaṇābhyām — a ochranou; svaira — svobodnĕ zvolené; avatāraḥ — sestoupení; uru-gāya — ó Ty všemi oslavovaný; vidāma — známe; suṣṭhu — dobře.
Śrī Nārada pravil: Ó všemocný Pane, není překvapující, že Ty, vládce všech svĕtů, projevuješ přátelství všem lidem, a přesto přemáháš nenávistné. Jak dobře víme, sestupuješ ze své vůle, abys udĕlil nejvyšší dobro tomuto vesmíru jeho udržováním a ochranou. Tvá sláva je proto opĕvovaná široko daleko.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že všechny živé bytosti jsou ve skutečnosti služebníci Pána. Ācārya pro objasnĕní cituje tento verš z Padma Purāṇy:
a-kāreṇocyate viṣṇuḥ
śrīr u-kāreṇa kathyate
ma-kāras tu tayor dāsaḥ
pañca-viṁśaḥ prakīrtitaḥ
„(V mantře om) označuje písmeno a Pána Viṣṇua, písmeno u bohyni Śrī a písmeno m se týká jejich služebníka, který je dvacátým pátým prvkem.“ Dvacátý pátý prvek je jīva, živá bytost. Každá živá bytost je služebník Pána a Pán je skutečný přítel každé živé bytosti. I když tedy Pán trestá nenávistné osoby jako Jarāsandha, tento trest představuje skutečné přátelství, neboť jak Pánův trest tak Jeho požehnání jsou ve prospĕch živé bytosti.