SLOKA 35
carantaṁ mṛgayāṁ kvāpi
hayam āruhya saindhavam
ghnantaṁ tatra paśūn medhyān
parītaṁ yadu-puṅgavaiḥ
carantam — jedoucí; mṛgayām — na lov; kva api — nĕkde; hayam — svého konĕ; āruhya — nasedající na; saindhavam — z území Sindhu; ghnantam — zabíjející; tatra — tam; paśūn — zvířata; medhyān — vhodná pro obĕť; parītam — obklopený; yadu-puṅgavaiḥ — nejstatečnĕjšími Yaduovci.
Na dalším místĕ byl na lovecké výpravĕ. Sedĕl na svém Sindhī koni a v doprovodu nejstatečnĕjších Yaduovců zabíjel zvířata určená pro obĕť.
Śrīla Prabhupāda komentuje: „Podle védských pravidel má kṣatriya dovoleno za jistých okolností zabíjet určitá zvířata – buď pro udržení klidu v lese, nebo za účelem obĕtování zvířete v obĕtním ohni. Kṣatriyům je dovoleno, aby se takto cvičili v zabíjení, neboť musejí nemilosrdnĕ zabíjet nepřátele, aby udržovali mír ve společnosti.“