SLOKA 9-12

viṣṭabdham  —  podpíraly; vidruma  —  z korálu; stambhaiḥ  —  sloupy; vaidūrya  —  z drahokamů vaidūrya; phalaka  —  ozdobnými rytinami; uttamaiḥ  —  vynikajícími; indranīla-mayaiḥ  —  vykládanými safíry; kuḍyaiḥ  —  se zdmi; jagatyā  —  podlahou; ca  —  a; ahata  —  neustálý; tviṣā  —  jejíž lesk; vitānaiḥ  —  baldachýny; nirmitaiḥ  —  postavené; tvaṣṭrā  —  Viśvakarmou; muktā-dāma  —  ze šňůr perel; vilambibhiḥ  —  se závĕsy; dāntaiḥ  —  ze slonoviny; āsana  —  sedadly; paryaṅkaiḥ  —  a lůžky; maṇi  —  drahokamy; uttama  —  nanejvýš skvostnými; pariṣkṛtaiḥ  —  ozdobenými; dāsībhiḥ  —  služebnicemi; niṣka  —  medailónky; kaṇṭhībhiḥ  —  na jejichž hrdlech; su-vāsobhiḥ  —  vkusnĕ odĕnými; alaṅkṛtam  —  ozdobenými; pumbhiḥ  —  muži; sa-kañcuka  —  v brnĕní; uṣṇīṣa  —  turbany; su-vastra  —  pĕkné odĕvy; maṇi  —  drahokamové; kuṇḍalaiḥ  —  a náušnice; ratna  —  drahokamy vykládaných; pradīpa  —  lamp; nikara  —  mnoha; dyutibhiḥ  —  svĕtlem; nirasta  —  rozptýlená; dhvāntam  —  temnota; vicitra  —  různorodých; valabhīṣu  —  na okrajích střechy; śikhaṇḍinaḥ  —  pávi; aṅga  —  můj milý (králi Parīkṣite); nṛtyanti  —  tančí; yatra  —  kde; vihita  —  umístĕné; aguru  —  z aguru; dhūpam  —  vonné tyčinky; akṣaiḥ  —  malými otvory v mřížových oknech; niryāntam  —  linoucí se ven; īkṣya  —  vidící; ghana  —  mrak; buddhayaḥ  —  považující za; unnadantaḥ  —  hlasitĕ křičící.