SLOKA 35-36
pīta-prāyasya jananī
sutasya rucira-smitam
mukhaṁ lālayatī rājañ
jṛmbhato dadṛśe idam
khaṁ rodasī jyotir-anīkam āśāḥ
sūryendu-vahni-śvasanāmbudhīṁś ca
dvīpān nagāṁs tad-duhitṝr vanāni
bhūtāni yāni sthira-jaṅgamāni
pīta-prāyasya—malého Kṛṣṇy, jenž pil mateřské mléko a byl téměř nasycen; jananī—matka Yaśodā; sutasya—svého syna; rucira-smitam—když viděla, že je dítě zcela spokojené a že se usmívá; mukham—obličej; lālayatī—hladící a jemně laskající svou rukou; rājan—ó králi; jṛmbhataḥ—když dítě zívalo; dadṛśe—spatřila; idam—následující; kham—nebe; rodasī—vyšší planetární systém i Zemi; jyotiḥ-anīkam—svítící tělesa; āśāḥ—světové strany; sūrya—Slunce; indu—Měsíc; vahni—oheň; śvasana—vzduch; ambudhīn—moře; ca—a; dvīpān—ostrovy; nagān—hory; tat-duhitṝḥ—dcery hor (řeky); vanāni—lesy; bhūtāni—živé bytosti všech druhů; yāni—které jsou; sthira-jaṅgamāni—nehybné i pohyblivé.
Ó králi Parīkṣite, když byl malý Kṛṣṇa s pitím mateřského mléka téměř u konce a matka Yaśodā se Ho dotýkala a hleděla na Jeho nádherný, zářivě usměvavý obličej, dítě zívlo a ona v Jeho ústech spatřila celé nebe, vyšší planetární systém i Zemi, svítící tělesa na všech stranách, Slunce, Měsíc, oheň, vzduch, moře, ostrovy, hory, řeky, lesy a živé bytosti všech druhů, pohyblivé i nehybné.
Působením yogamāyi byly všechny Kṛṣṇovy zábavy s matkou Yaśodou pokládány za obyčejné. Při této příležitosti proto Kṛṣṇa své matce ukázal, že se v Něm nachází celý vesmír. Kṛṣṇa byl tak laskavý, že ve svém malém těle předvedl své matce vesmírnou podobu, virāṭ-rūpu, aby jí dal možnost těšit se z pohledu na to, jaké dítě to vlastně chová na klíně. Řeky jsou zde uvedeny jako dcery hor (nagāṁs tad-duhitṝḥ). Tok řek je tím, co umožňuje existenci velkých lesů. Všude žijí nějaké živé bytosti, některé se hýbou, zatímco jiné nikoliv. Žádné místo není prázdné. To je zvláštní charakteristika Božího stvoření.