SLOKA 14
te vijitya nṛpān vīrā
ājahrur digbhya ojasā
ajāta-śatrave bhūri
draviṇaṁ nṛpa yakṣyate
te — ti; vijitya — porážející; nṛpān — krále; vīrāḥ — hrdinové; ājahruḥ — přivezli; digbhyaḥ — z různých svĕtových stran; ojasā — svou osobní silou; ajāta-śatrave — Yudhiṣṭhirovi Mahārājovi, jehož nepřítel se nikdy nenarodil; bhūri — hojné; draviṇam — bohatství; nṛpa — ó králi (Parīkṣite); yakṣyate — jenž zamýšlel vykonat obĕť.
Po porážce mnoha králů vlastní silou přivezli tito hrdinní bratři hojné bohatství Yudhiṣṭhirovi Mahārājovi, jenž zamýšlel vykonat obĕť, ó králi.
Śrīla Prabhupāda píše: „Můžeme podotknout, že když král Yudhiṣṭhira vyslal své mladší bratry na různé strany, nebylo jeho zámĕrem, aby vyhlásili králům válku. Ve skutečnosti se bratři rozjeli různými smĕry oznámit příslušným králům rozhodnutí krále Yudhiṣṭhiry, že vykoná obĕť Rājasūyu. Králům tak bylo sdĕleno, že se po nich žádá, aby zaplatili daň na provedení obĕti. Zaplacením danĕ císaři Yudhiṣṭhirovi každý král uznal své podřízené postavení. Pokud nĕkterý král odmítl jednat patřičným způsobem, následoval nevyhnutelný boj. Svým vlivem a silou tedy bratři porazili všechny vladaře na všech stranách a mohli králi Yudhiṣṭhirovi přinést dostatečné danĕ a dary.“