SLOKA 24
sarva-bhūtātma-bhūtāya
kṛṣṇāyānanya-darśine
deyaṁ śāntāya pūrṇāya
dattasyānantyam icchatā
sarva — všech; bhūta — bytostí; ātma — Duše; bhūtāya — kdo zahrnuje; kṛṣṇāya — Pánu Kṛṣṇovi; ananya — nikdy jako oddĕlené; darśine — kdo vidí; deyam — (pocta) by mĕla být dána; śāntāya — klidnému; pūrṇāya — dokonale úplnému; dattasya — toho, co je dáno; ānantyam — neomezený vzrůst; icchatā — tím, kdo touží.
Každý, kdo touží, aby pocta, kterou prokazuje, byla neomezenĕ oplacena, by mĕl ctít Kṛṣṇu, dokonale klidnou a dokonale úplnou Duši všech bytostí, Nejvyššího Pána, který nevidí nic jako od sebe oddĕlené.
Śrīla Prabhupāda píše: „(Sahadeva pravil:) ,Dámy a pánové, je zbytečné mluvit o Kṛṣṇovi, neboť vy všichni jako vznešené osobnosti znáte Nejvyšší Brahman, Pána Kṛṣṇu, pro nĕhož neexistují hmotné rozdíly mezi tĕlem a duší, mezi energií a zdrojem energie nebo mezi jednou a druhou částí tĕla. Jelikož je každý nedílnou částí Kṛṣṇy, neexistují kvalitativní rozdíly mezi Kṛṣṇou a všemi živými bytostmi. Vše je emanací Kṛṣṇových energií, hmotné a duchovní. Kṛṣṇovy energie jsou jako teplo a svĕtlo ohnĕ; není rozdíl mezi kvalitou tepla a svĕtla a ohnĕ samotného.... Proto bychom Jemu mĕli nabídnout první uctívání v této velké obĕti, a nikdo by proti tomu nemĕl nic namítat.... Kṛṣṇa je přítomný jako Nadduše v každé živé bytosti, a pokud Ho dokážeme uspokojit, bude každá živá bytost automaticky spokojená.̀“