SLOKA 37
brahmarṣi-sevitān deśān
hitvaite ’brahma-varcasam
samudraṁ durgam āśritya
bādhante dasyavaḥ prajāḥ
brahma-ṛṣi — vznešenými brāhmaṇskými mudrci; sevitān — ozdobená; deśān — území (jako Mathurā); hitvā — opouštĕjící; ete — tito (Yaduovci); abrahma-varcasam — kde se nedodržují brāhmaṇské zásady; samudram — oceán; durgam — pevnost; āśritya — přijímající útočištĕ v; bādhante — působí potíže; dasyavaḥ — zlodĕji; prajāḥ — svým poddaným.
Tito Yaduovci opustili svatá území obývaná svatými mudrci a místo toho přijali útočištĕ v pevnosti v moři, kde se nedodržují žádné brāhmaṇské zásady. Tam, přesnĕ jako zlodĕji, sužují své poddané.
Slova brahmarṣi-sevitān deśān („svatá území obývaná svatými mudrci“) poukazují na oblast Mathury. Śrīla Prabhupāda píše: „Śiśupāla zešílel z toho, že byl Kṛṣṇa zvolen za nejvyšší osobnost shromáždĕní, které patřilo první uctívání, a mluvil tak bezohlednĕ, že to vypadalo, jako by přišel o veškeré své štĕstí.“