SLOKA 46
janma-trayānuguṇita-
vaira-saṁrabdhayā dhiyā
dhyāyaṁs tan-mayatāṁ yāto
bhāvo hi bhava-kāraṇam
janma — zrození; traya — tří; anuguṇita — trvajícím v průbĕhu; vaira — nepřátelstvím; saṁrabdhayā — posedlou; dhiyā — s mentalitou; dhyāyan — meditující; tat-mayatām — jednotu s Ním; yātaḥ — dosáhl; bhāvaḥ — vlastní postoj; hi — vskutku; bhava — znovuzrození; kāraṇam — příčina.
Śiśupāla, po tři životy posedlý nenávistí k Pánu Kṛṣṇovi, dosáhl Pánovy transcendentální povahy. Vĕdomí ve skutečnosti určuje budoucí zrození.
Śiśupāla a jeho přítel Dantavakra, který bude zabit Kṛṣṇou v sedmdesáté osmé kapitole, byli dříve Jaya a Vijaya, dva vrátní na Vaikuṇṭĕ. Kvůli přestupku je čtyři Kumārové prokleli, aby se třikrát narodili v hmotném svĕtĕ jako démoni. V prvním zrození jako Hiraṇyākṣa a Hiraṇyakaśipu, ve druhém jako Rāvaṇa a Kumbhakarṇa a ve třetím jako Śiśupāla a Dantavakra. V každém zrození byli zcela pohrouženi v nepřátelství vůči Pánu a byli Jím zabiti.
Śrīla Prabhupāda vysvĕtluje Śiśupālovo postavení takto: „I když Śiśupāla jednal jako Kṛṣṇův nepřítel, byl si neustále vĕdom Kṛṣṇy. Byl vždy pohroužený do myšlenek na Kṛṣṇu, a tak nejprve získal osvobození sāyujya-mukti, splynutí s existencí Nejvyššího, a nakonec byl znovu dosazen do svého původního postavení osobního služebníka. Bhagavad-gītā potvrzuje tuto skutečnost, že je-li nĕkdo v dobĕ smrti pohroužený do myšlenek na Nejvyššího Pána, pak ihned po opuštĕní hmotného tĕla vstoupí do Božího království.“
Třetí a sedmý zpĕv Śrīmad-Bhāgavatamu zevrubnĕ popisuje událost, při níž byli Pánovi osobní společníci prokleti, aby přišli do hmotného svĕta jako Jeho nepřátelé. V této souvislosti Śrīla Viśvanātha Cakravartī cituje tento verš (Bhāg. 7.1.47):
vairānubandha-tīvreṇa
dhyānenācyuta-sātmatām
nītau punar hareḥ pārśvaṁ
jagmatur viṣṇu-pārṣadau
„Tito dva společníci Pána Viṣṇua, Jaya a Vijaya, si po velmi dlouhou dobu udržovali nepřátelskou mentalitu. Jelikož tímto způsobem neustále mysleli na Kṛṣṇu, vrátili se domů, zpátky k Bohu, a získali znovu útočištĕ u Pána.“