SLOKA 25
śālvānīkapa-śastraughair
vṛṣṇi-vīrā bhṛśārditāḥ
na tatyajū raṇaṁ svaṁ svaṁ
loka-dvaya-jigīṣavaḥ
śālva — Śālvy; anīka-pa — velitelů vojsk; śastra — zbraní; oghaiḥ — záplavami; vṛṣṇi-vīrāḥ — vṛṣṇiovští hrdinové; bhṛśa — nesmírnĕ; arditāḥ — sužovaní; na tatyajuḥ — neopustili; raṇam — místa na bojišti; svam svam — každý své; loka — svĕty; dvaya — dva; jigīṣavaḥ — toužící dobýt.
Protože vṛṣṇiovští hrdinové toužili po vítĕzství v tomto i v příštím svĕtĕ, neopustili svá přidĕlená místa na bojišti, i když je sužovala záplava zbraní Śālvových velitelů.
Śrīla Prabhupāda píše: „Hrdinové yaduovské dynastie byli rozhodnutí buď zemřít na bojišti, nebo dobýt vítĕzství. Byli si jistí, že pokud zemřou v boji, dosáhnou nebeských planet, a když zvítĕzí, budou si užívat tohoto svĕta.“