SLOKA 17-18
yat tvayā mūḍha naḥ sakhyur
bhrātur bhāryā hṛtekṣatām
pramattaḥ sa sabhā-madhye
tvayā vyāpāditaḥ sakhā
taṁ tvādya niśitair bāṇair
aparājita-māninam
nayāmy apunar-āvṛttiṁ
yadi tiṣṭher mamāgrataḥ
yat — jelikož; tvayā — Tebou; mūḍha — ó pošetilče; naḥ — našeho; sakhyuḥ — přítele (Śiśupāly); bhrātuḥ — (Tvého) bratra (či přesnĕji bratrance); bhāryā — nevĕsta; hṛtā — unesená; īkṣatām — zatímco jsme přihlíželi; pramattaḥ — nepozorný; saḥ — on, Śiśupāla; sabhā — shromáždĕní (při obĕti Rājasūya); madhye — ve; tvayā — Tebou; vyāpāditaḥ — zabit; sakhā — můj přítel; tam tvā — Tebe samotného; adya — dnes; niśitaiḥ — ostrými; bāṇaiḥ — šípy; aparājita — nepřemožitelného; māninam — jenž se pokládáš za; nayāmi — pošlu; apunaḥ-āvṛttim — do říše, odkud není návratu; yadi — pokud; tiṣṭheḥ — budeš stát; mama — mnou; agrataḥ — přede.
(Śālva řekl:) Ty pošetilče! Protože jsi v naší přítomnosti unesl nevĕstu našeho přítele Śiśupāly, svého vlastního bratrance, a protože jsi ho pozdĕji zavraždil v posvátném shromáždĕní, když nedával pozor, dnes Tĕ svými ostrými šípy pošlu do nenávratna! Přestože se považuješ za nepřemožitelného, nyní Tĕ zabiji, pokud se Mi odvážíš postavit.