SLOKA 28
etāvad uktvā bhagavān
nivṛtto ’sad-vadhād api
bhāvitvāt taṁ kuśāgreṇa
kara-sthenāhanat prabhuḥ
etāvat — tolik; uktvā — řkoucí; bhagavān — Osobnost Božství; nivṛttaḥ — přestal; asat — bezbožných; vadhāt — se zabíjením; api — ačkoliv; bhāvitvāt — protože to bylo nevyhnutelné; tam — jeho, Romaharṣaṇu; kuśa — trávy kuśa; agreṇa — koncem stébla; kara — v ruce; sthena — drženým; ahanat — zabil; prabhuḥ — Pán.
(Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Ačkoliv Pán Balarāma přestal zabíjet bezbožné, Romaharṣaṇova smrt byla nevyhnutelná. Když tedy Pán domluvil, zabil ho tak, že vzal stéblo trávy kuśa a dotkl se ho jejím koncem.
Śrīla Prabhupāda píše: „Pán Balarāma se vyhnul účasti v bitvĕ na Kurukṣetře, ale vzhledem k Jeho roli inkarnace bylo obnovování náboženských zásad Jeho prvořadou povinností. Poté, co zvážil všechny tyto okolnosti, zabil Romaharṣaṇu Sūtu jednoduše tak, že ho šlehl pouhým stéblem trávy kuśa. Pokud se nĕkdo zeptá, jak mohl Pán Balarāma zabít Romaharṣaṇu Sūtu pouhým šlehnutím stéblem trávy kuśa, odpovĕď je dána ve Śrīmad-Bhāgavatamu užitím slova prabhu neboli „pán“. Pánovo postavení je vždy transcendentální, a jelikož je všemocný, může jednat, jak se Mu zlíbí, aniž by podléhal hmotným zákonům a principům. Proto mohl zabít Romaharṣaṇu Sūtu pouhým šlehnutím stéblem trávy kuśa.“