KAPITOLA SEDMDESÁTÁ OSMÁ
Zabití Dantavakry, Vidūrathy a Romaharṣaṇy
Tato kapitola vypráví, jak Pán Kṛṣṇa zabil Dantavakru a Vidūrathu, navštívil Vṛndāvan a potom se vrátil do Dvāraky. Popisuje také, jak Pán Baladeva zabil nepřístojnĕ se chovajícího Romaharṣaṇu Sūtu.
Dantavakra zamýšlel pomstít smrt svého přítele Śālvy a objevil se na bojišti s kyjem v ruce. Pán Kṛṣṇa uchopil svůj kyj a předstoupil před nĕho. Nato Dantavakra Pána urazil hrubými slovy a uštĕdřil Mu hrozivou ránu do hlavy. Pán Kṛṣṇa, aniž to s Ním sebeménĕ pohnulo, udeřil Dantavakru do hrudi a rozdrtil mu srdce. Dantavakra mĕl bratra jménem Vidūratha, kterého Dantavakrova smrt silnĕ rozrušila. Vzal meč a napadl Śrī Kṛṣṇu, ale Pán usekl Vidūrathovu hlavu svým diskem Sudarśanou. Pán Kṛṣṇa pak na dva mĕsíce navštívil Vṛndāvan a nakonec se vrátil do Dvāraky.
Když Pán Baladeva slyšel, že se Pāṇḍuovci a Kuruovci chystají do války, opustil Dvāraku pod záminkou poutní cesty, aby zachoval neutralitu. Pán se vykoupal na svatých místech jako Prabhāsa, Tritakūpa a Viśāla a nakonec přišel do svatého lesa Naimiṣāraṇyi, kde vznešení mudrci provádĕli rozsáhlou ohňovou obĕť. Zatímco shromáždĕní mudrci Pána uctívali a nabídli Mu čestné sedadlo, všiml si, že Romaharṣaṇa Sūta, sedící na sedadle mluvčího, na Jeho počest nepovstal. Pán Balarāma, velmi rozzlobený tímto přestupkem, Romaharṣaṇu zabil tak, že se ho dotkl koncem stébla trávy kuśa.
Shromáždĕné mudrce čin Pán Baladevy zneklidnil a řekli Mu: „Nevĕdomky jsi zabil brāhmaṇu. Proto Tĕ, i když jsi nad védskými pokyny, žádáme, abys dal dokonalý příklad obyčejným lidem odčinĕním tohoto hříchu.“ Potom Śrī Baladeva, následující védský výrok že „syn se rodí jako své vlastní já“, udĕlil Romaharṣaṇovu synovi Ugraśravovi postavení mluvčího Purāṇ a v souladu s tužbami mudrců slíbil Ugraśravovi dlouhý život s neselhávajícími smysly.
Pán Baladeva chtĕl pro mudrce udĕlat nĕco víc, a tak slíbil zabít démona jménem Balvala, který znečišťoval jejich obĕtní arénu. Nakonec na radu mudrců souhlasil, že se vydá na roční poutní cestu na všechna svatá místa v Indii.
SLOKA 1-2: Śukadeva Gosvāmī pravil: Zlotřilý Dantavakra jednající na základĕ přátelství k Śiśupālovi, Śālvovi a Pauṇḍrakovi, kteří odešli do příštího svĕta, se velmi rozzuřený objevil na bojišti, ó králi. Zcela sám, na vlastních nohách a třímající kyj, ten mocný bojovník svými kroky roztřásl zemi.
SLOKA 3: Když Pán Kṛṣṇa uvidĕl blížícího se Dantavakru, rychle uchopil svůj kyj, seskočil z kočáru a zastavil postupujícího protivníka tak jako břeh zadržuje oceán.
SLOKA 4: Lehkomyslný král Karūṣi pozvedl kyj a řekl Pánu Mukundovi: „Jaké štĕstí! Jaké štĕstí – že jsi se dnes objevil přede mnou!
SLOKA 5: „Jsi náš bratranec z matčiny strany, Kṛṣṇo, ale dopustil ses násilí vůči mým přátelům a nyní chceš zabít i mĕ. Proto Tĕ zabiji svým hromoklínu podobným kyjem, pošetilče.
SLOKA 6: „Potom, ó neinteligentní, já, který jsem zavázán svým přátelům, splatím svůj dluh vůči nim tím, že Tĕ zabiji, svého nepřítele přestrojeného za příbuzného, který se podobá nemoci v mém tĕle.“
SLOKA 7: Dantavakra se takto snažil Pána Kṛṣṇu sužovat hrubými slovy, tak jako by nĕkdo bodal slona ostrými bodci, udeřil Pána do hlavy kyjem a zařval jako lev.
SLOKA 8: Pán Kṛṣṇa, osvoboditel Yaduovců, třebaže udeřený Dantavakrovým kyjem, se nepohnul ze svého místa na bojišti. Naopak, svým tĕžkým kyjem Kaumodakī Pán udeřil Dantavakru doprostřed hrudi.
SLOKA 9: Dantavakra se srdcem rozbitým úderem kyje zvracel krev a padl bez života na zem s rozcuchanými vlasy a roztaženými pažemi a nohama.
SLOKA 10: Nanejvýš subtilní a úžasná svĕtelná jiskra potom (vystoupila z démonova tĕla a) vstoupila do Pána Kṛṣṇy, zatímco všichni přihlíželi, ó králi, tak jako když byl zabit Śiśupāla.
SLOKA 11: Pak ale přišel Dantavakrův bratr Vidūratha, pohroužený v zármutku nad bratrovou smrtí, tĕžce oddechující, s mečem a štítem v ruce. Chtĕl Pána zabít.
SLOKA 12: Ó nejlepší z králů, když se Vidūratha vrhl na Pána Kṛṣṇu, ten použil svůj disk Sudarśanu s okrajem ostrým jako břitva, aby mu srazil hlavu i s přilbou a náušnicemi.
SLOKA 13-15: Když Pán takto zničil Śālvu a jeho letadlo Saubhu, spolu s Dantavakrou a jeho mladším bratrem, kteří byli nepřemožitelní kterýmkoliv jiným protivníkem, byl oslavován polobohy, lidskými bytostmi a velkými mudrci, Siddhy, Gandharvy, Vidyādhary a Mahoragy, a také Apsarami, Pity, Yakṣi, Kinnary a Cāraṇy. Zatímco opĕvovali Jeho slávu a zasypávali Ho kvĕtinami, Nejvyšší Pán vstoupil do svého slavnostnĕ ozdobeného hlavního mĕsta ve společnosti nejpřednĕjších Vṛṣṇiovců.
SLOKA 16: Takto je Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, vládce všech mystických sil a Pán vesmíru, vždy vítĕzný. Jen ti s pohledem podobným zvířecímu si myslí, že nĕkdy prohrává.
SLOKA 17: Pán Balarāma potom slyšel, že se Kuruovci připravují na válku s Pāṇḍuovci. Jelikož byl neutrální, odešel pod záminkou koupání se na svatých místech.
SLOKA 18: Po vykoupání se v Prabhāse a uctĕní polobohů, mudrců, předků a významných lidských bytostí šel ve společnosti brāhmaṇů k části řeky Sarasvatī, která teče na západ k moři.
SLOKA 19-20: Pán Balarāma navštívil Pṛthūdaku, Bindu-saras, Tritakūpu, Sudarśanu, Viśālu, Brahma-tīrthu, Cakra-tīrthu a na východ tekoucí Sarasvatī. Šel také na všechna svatá místa podél Yamuny a Gangy, ó Bhārato, a potom přišel do lesa Naimiṣa, kde velcí mudrci provádĕli rozsáhlou obĕť.
SLOKA 21: Mudrci, kteří se dlouho vĕnovali svým obĕtním obřadům, rozpoznali Pána po Jeho příchodu a řádnĕ Ho uvítali povstáním, poklonĕním se a uctíváním.
SLOKA 22: Poté, co byl Pán takto uctĕn se svým doprovodem, přijal sedadlo cti. Pak si všiml, že Vyāsadevův žák Romaharṣaṇa zůstal sedĕt.
SLOKA 23: Pán Balarāma se nesmírnĕ rozzlobil, když vidĕl, jak tento člen kasty sūtů nepovstal, nepoklonil se ani nesepjal ruce, a také jak sedĕl nade všemi učenými brāhmaṇy.
SLOKA 24: (Pán Balarāma pravil:) Jelikož tento pošetilec zrozený z nevhodnĕ smíšeného manželství sedí výše než všichni tito brāhmaṇové a dokonce výše než Já, ochránce náboženství, zaslouží si zemřít.
SLOKA 25-26: Ačkoliv je žákem božského mudrce Vyāsy a zevrubnĕ pod jeho vedením prostudoval mnohá písma, včetnĕ zákoníků náboženských povinností, eposů a Purāṇ, veškeré toto studium u nĕho nevytvořilo dobré vlastnosti. Naopak, jeho studium písem se podobá hercovĕ studiu role, neboť se neovládá, není pokorný a nadarmo se pokládá za učenou autoritu, třebaže nepřemohl vlastní mysl.
SLOKA 27: Samotný účel Mého sestoupení do tohoto svĕta je zabít takové pokrytce, kteří předstírají zbožnost. To jsou vskutku ti nejhříšnĕjší darebáci.
SLOKA 28: (Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Ačkoliv Pán Balarāma přestal zabíjet bezbožné, Romaharṣaṇova smrt byla nevyhnutelná. Když tedy Pán domluvil, zabil ho tak, že vzal stéblo trávy kuśa a dotkl se ho jejím koncem.
SLOKA 29: Všichni mudrci ve velké úzkosti vykřikli: „Bĕda, bĕda!“ Řekli Pánu Saṅkarṣaṇovi: „Ó pane, dopustil ses bezbožného činu!
SLOKA 30: „Ó oblíbenče Yaduovců, udĕlili jsme mu sedadlo duchovního mistra a slíbili jsme mu dlouhý život a osvobození od fyzické bolesti, dokud tato obĕť pokračuje.
SLOKA 31-32: „Nevĕdomky jsi zabil brāhmaṇu. Ani příkazy zjevených písem Ti samozřejmĕ nemohou diktovat, Pane všech mystických sil. Pokud však ze své svobodné vůle přesto vykonáš předepsanou očistu za toto zabití brāhmaṇy, ó očišťovali celého svĕta, obyčejní lidé budou mít z Tvého příkladu velký prospĕch.“
SLOKA 33: Pán, Osobnost Božství, pravil: Zajisté vykonám odčinĕní za toto zabití, neboť si přeji projevit soucit obyčejným lidem. Prosím, předepište Mi tedy jaký obřad je třeba vykonat nejdříve.
SLOKA 34: Ó mudrci, řeknĕte jen slovo a svou mystickou silou obnovím všechno, co jste mu slíbili – dlouhý život, sílu a schopnosti smyslů.
SLOKA 35: Mudrci pravili: Prosím zařiď, ó Rāmo, aby Tvá moc a moc Tvé zbranĕ kuśi, stejnĕ jako náš slib a Romaharṣaṇova smrt zůstaly všechny zachovány.
SLOKA 36: Nejvyšší Pán pravil: Vedy nás učí, že vlastní já se znovu rodí jako vlastní syn. Nechť se tedy Romaharṣaṇův syn stane mluvčím Purāṇ a nechť je obdařen dlouhým životem, silnými smysly a fyzickou silou.
SLOKA 37: Prosím sdĕlte Mi svou touhu, ó nejlepší z mudrců, a Já ji zajisté splním. A prosím pečlivĕ určete Mé vhodné odčinĕní, ó moudré duše, neboť nevím, co by to mohlo být.
SLOKA 38: Mudrci pravili: Strašlivý démon jménem Balvala, syn Ilvaly, sem přichází o každém novu a znečišťuje naši obĕť.
SLOKA 39: Ó potomku Daśārhy, prosím zabij toho hříšného démona, který na nás lije hnis, krev, výkaly, moč, víno a maso. To je nejlepší služba, kterou pro nás můžeš udĕlat.
SLOKA 40: Potom bys mĕl dvanáct mĕsíců obcházet Bhāratu v náladĕ vážné meditace, konat askezi a koupat se na různých svatých poutních místech. Takto budeš očištĕn.