SLOKA 11-15
gomatīṁ gaṇḍakīṁ snātvā
vipāśāṁ śoṇa āplutaḥ
gayāṁ gatvā pitṝn iṣṭvā
gaṅgā-sāgara-saṅgame
upaspṛśya mahendrādrau
rāmaṁ dṛṣṭvābhivādya ca
sapta-godāvarīṁ veṇāṁ
pampāṁ bhīmarathīṁ tataḥ
skandaṁ dṛṣṭvā yayau rāmaḥ
śrī-śailaṁ giriśālayam
draviḍeṣu mahā-puṇyaṁ
dṛṣṭvādriṁ veṅkaṭaṁ prabhuḥ
kāma-koṣṇīṁ purīṁ kāñcīṁ
kāverīṁ ca sarid-varām
śrī-rangākhyaṁ mahā-puṇyaṁ
yatra sannihito hariḥ
ṛṣabhādriṁ hareḥ kṣetraṁ
dakṣiṇāṁ mathurāṁ tathā
sāmudraṁ setum agamat
mahā-pātaka-nāśanam
gomatīm — v řece Gomatī; gaṇḍakīm — řece Gaṇḍakī; snātvā — poté, co se vykoupal; vipāśām — v řece Vipāśā; śoṇe — do řeky Śoṇa; āplutaḥ — ponořil se; gayām — do Gayi; gatvā — poté, co přišel; pitṝn — své předky; iṣṭvā — když uctil; gaṅgā — Gangy; sāgara — a oceánu; saṅgame — u soutoku; upaspṛśya — po doteku vody (koupeli); mahā-indra-adrau — na hoře Mahendra; rāmam — Pána Paraśurāmu; dṛṣṭvā — když vidĕl; abhivādya — poté, co uctil; ca — a; sapta-godāvarīm — (když přišel) k soutoku sedmi Godāvarī; veṇām — řece Veṇā; pampām — řece Pampā; bhīmarathīm — a řece Bhīmarathī; tataḥ — pak; skandam — Pána Skandu (Kārttikeyu); dṛṣṭvā — poté, co vidĕl; yayau — šel; rāmaḥ — Pán Balarāma; śrī-śailam — ke Śrī-śaile; giri-śa — Pána Śivy; ālayam — sídlo; draviḍeṣu — v jižních krajích; mahā — velmi; puṇyam — zbožnou; dṛṣṭvā — poté, co zhlédl; adrim — horu; veṅkaṭam — zvanou Veṅkaṭa (sídlo Pána Bālajīho); prabhuḥ — Nejvyšší Pán; kāma-koṣṇīm — do Kāmakoṣṇī; purīm kāñcīm — do Kāñcīpuram; kāverīm — ke Kāverī; ca — a; sarit — z řek; varām — nejlepší; śrī-raṅga-ākhyam — zvané Śrī-raṅga; mahā-puṇyam — velmi zbožné místo; yatra — kde; sannihitaḥ — projevený; hariḥ — Pán Kṛṣṇa (v podobĕ Raṅganātha); ṛṣabha-adrim — k hoře Ṛṣabha; hareḥ — Pána Viṣṇua; kṣetram — sídlo; dakṣiṇām mathurām — do jižní Mathury (Madurai, sídla bohynĕ Mīnākṣī); tathā — také; sāmudram — u oceánu; setum — k mostu (zvanému Setubandha); agamat — šel; mahā — nejvĕtší; pātaka — hříchy; nāśanam — jenž ničí.
Pán Balarāma se vykoupal v řekách Gomatī, Gaṇḍakī a Vipāśā a také se ponořil do Śoṇy. Navštívil Gayu, kde uctíval své předky, a ústí Gangy, kde vykonal očistnou koupel. Na hoře Mahendra vidĕl Pána Paraśurāmu a přednesl Mu modlitby a potom se vykoupal v sedmi ramenech řeky Godāvarī a také v řekách Veṇā, Pampā a Bhīmarathī. Poté se Pán Balarāma setkal s Pánem Skandou a navštívil Śrī-śailu, sídlo Pána Giriśi. V jižních krajích známých jako Draviḍa-deśa zhlédl Nejvyšší Pán posvátnou horu Veṅkaṭa, a také mĕsta Kāmakoṣṇī a Kāñcī, vznešenou řeku Kāverī a nanejvýš zbožné místo zvané Śrī-raṅga, kde se projevil Pán Kṛṣṇa. Odtamtud šel k hoře Ṛṣabha, kde Pán Kṛṣṇa také žije, a do jižní Mathury. Pak přišel k Setubandĕ, kde jsou zničeny i ty nejzávažnĕjší hříchy.
Do Gayi se obvykle chodí kvůli uctívání zesnulých předků. Śrīla Viśvanātha Cakravartī však vysvĕtluje, že otec i dĕd Pána Balarāmy byli sice stále ještĕ naživu, ale otec Mu nařídil, aby pozornĕ uctil své předky v Gayi. Ācārya na základĕ Vaiṣṇava-toṣaṇī dále vysvĕtluje, že ačkoliv se Pán Balarāma nacházel v bezprostřední blízkosti Jagannātha Purī, nevydal se tam, neboť se chtĕl vyhnout rozpakům z toho, že by musel mezi podobami Śrī Kṛṣṇy, Balabhadry a Subhadry uctívat sám sebe.