SLOKA 21
kālena vrajatālpena
gokule rāma-keśavau
jānubhyāṁ saha pāṇibhyāṁ
riṅgamāṇau vijahratuḥ
kālena—času; vrajatā—plynutí; alpena—krátké trvání; gokule—v Gokule, Vraja-dhāmu; rāma-keśavau—Balarāma i Kṛṣṇa; jānubhyām—po kolenou; saha pāṇibhyām—po rukou; riṅgamāṇau—lezoucí; vijahratuḥ—radovali se z dětských her.
Zakrátko začali oba bratři, Rāma a Kṛṣṇa, lézt po čtyřech po zemi Vraji a užívat si svých dětských her.
Jeden oddaný brāhmaṇa říká:
śrutim apare smṛtim itare bhāratam anye bhajantu bhava-bhītāḥ
aham iha nandaṁ vande yasyālinde paraṁ brahma
“Ať druzí ve strachu z hmotné existence uctívají Védy, védské dodatky (Purāṇy) a Mahābhāratu, ale já budu uctívat Nandu Mahārāje, po jehož dvoře leze Nejvyšší Brahman.” Vznešenému oddanému nepřipadá kaivalya, splynutí s Nejvyšším, o nic lepší než peklo (narakāyate). Může však jednoduše myslet na to, jak Kṛṣṇa a Balarāma leze po dvoře Nandy Mahārāje, a tak být stále ponořen v transcendentálním štěstí. Ten, kdo je pohroužen v myšlenkách na kṛṣṇa-līlu-zvláště na Kṛṣṇovy dětské zábavy, jak si to přál Parīkṣit Mahārāja-se nachází neustále ve skutečné kaivalyi. Proto Vyāsadeva sestavil Śrīmad-Bhāgavatam. Lokasyājānato vidvāṁś cakre sātvata-saṁhitām (Bhāg. 1.7.6). Učinil tak na pokyn Nārady, aby mohl každý této knihy využít, myslet na Kṛṣṇovy zábavy a být neustále osvobozený.
śrutim apare smṛtim itare bhāratam anye bhajantu bhava-bhītāḥ
aham iha nandaṁ vande yasyālinde paraṁ brahma