SLOKA 34
kasmān mṛdam adāntātman
bhavān bhakṣitavān rahaḥ
vadanti tāvakā hy ete
kumārās te ’grajo ’py ayam
kasmāt—proč; mṛdam—bláto; adānta-ātman—neposedný chlapče; bhavān—Ty; bhakṣitavān—jedl jsi; rahaḥ—v ústraní; vadanti—žalují; tāvakāḥ—Tvoji kamarádi; hi—jistě; ete—oni všichni; kumārāḥ—chlapci; te—Tvůj; agrajaḥ—starší bratr; api—také (potvrzuje); ayam—toto.
“Milý Kṛṣṇo, proč jsi tak neposedný, že jíš v ústraní bláto? Řekli mi to na Tebe všichni Tvoji kamarádi, včetně Tvého staršího bratra Balarāmy. Tak jak je to?”
Matku Yaśodu rozrušilo Kṛṣṇovo neposedné zlobení. Měla dům plný sladkostí, tak proč ten neposedný chlapec jí někde v ústraní hlínu? Kṛṣṇa na to řekl: “Moje milá maminko, oni se spikli a žalují na Mě, abys Mě potrestala. Můj starší bratr Balarāma se k nim také přidal. Nic takového jsem nedělal. Věř Mi. Nezlob se a nekárej Mě.”