SLOKA 11
āste ’dhunā dvāravatyāṁ
bhoja-vṛṣṇy-andhakeśvaraḥ
smarataḥ pāda-kamalam
ātmānam api yacchati
kiṁ nv artha-kāmān bhajato
nāty-abhīṣṭān jagad-guruḥ
āste — je přítomný; adhunā — nyní; dvāravatyām — ve Dvārace; bhoja-vṛṣṇi-andhaka — Bhojů, Vṛṣṇiovců a Andhaků; īśvaraḥ — Pán; smarataḥ — tomu, kdo vzpomíná na; pāda-kamalam — Jeho lotosové nohy; ātmanām — sám sebe; api — dokonce; yacchati — dává; kim nu — nemluvĕ o; artha — ekonomickém prospĕchu; kāmān — a smyslovém požitku; bhajataḥ — pro toho, kdo Ho uctívá; na — ne; ati — příliš; abhīṣṭān — žádoucí; jagat — celého vesmíru; guruḥ — duchovní učitel.
Pán Kṛṣṇa je teď vládcem Bhojů, Vṛṣṇiovců a Andhaků a žije ve Dvārace. Každému, kdo jen vzpomíná na Jeho lotosové nohy, dává dokonce i sám sebe, tak proč pochybovat o tom, že On, duchovní učitel celého vesmíru, udĕlí svému upřímnému oddanému blahobyt a hmotný požitek, které ani nejsou příliš žádoucí?
Zde brāhmaṇova žena naznačuje, že když je Pán Kṛṣṇa vládcem Bhojů, Vṛṣṇiovců a Andhaků, stačí, aby tito bohatí panovníci vzali na vĕdomí, že Sudāmā je osobní přítel Kṛṣṇy, a mohou mu dát vše, co potřebuje.
V této souvislosti Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje, že Pán Kṛṣṇa tou dobou již odložil své zbranĕ, a proto již neopouštĕl své hlavní mĕsto Dvāraky. Proto Śrīla Prabhupāda píše v knize Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství: „(Brāhmaṇova žena řekla:) ,Slyšela jsem, že nikdy neopouští své hlavní mĕsto Dvāraku. Žije tam a za žádnými povinnostmi nikam nevyjíždí.̀“
Jak je zde uvedeno, hmotné bohatství a smyslový požitek nejsou příliš žádoucí. Důvodem je to, že z dlouhodobého hlediska neposkytují skutečnou spokojenost. Přesto, myslela si Sudāmova žena, i kdyby Sudāmā šel do Dvāraky a jen mlčky stál před Pánem, Pán by ho jistĕ štĕdře zahrnul bohatstvím a poskytl by mu i útočištĕ u svých lotosových nohou, což byl Sudāmův skutečný cíl.