SLOKA 4
patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ
patram — lístek; puṣpam — kvĕt; phalam — ovoce; toyam — vodu; yaḥ — kdokoliv; me — Mnĕ; bhaktyā — s oddaností; prayacchati — obĕtuje; tat — to; aham — Já; bhakti-upahṛtam — obĕtované s oddaností; aśnāmi — přijímám; prayata-ātmanaḥ — od toho, kdo má čisté vĕdomí.
Jestliže Mi nĕkdo s láskou a oddaností obĕtuje lístek, kvĕt, ovoce či vodu, přijmu to.
Tato povĕstná slova pronáší Pán také v Bhagavad-gītĕ (9.26); překlad a významy jednotlivých slov jsou zde převzaté z Prabhupādovy Bhagavad-gīty takové, jaká je.
V rámci popisovaného příbĕhu o Sudāmovĕ návštĕvĕ ve Dvārace Śrīla Viśvanātha Cakravartī laskavĕ pokračuje ve svém vysvĕtlování slov Pána Kṛṣṇy: Tento verš je odpovĕdí na Sudāmovu úzkost, že od nĕho bylo neuvážené přinést tak nevhodný dar. Použití slov bhaktyā prayacchati a bhakty-upahṛtam se může zdát nadbytečné, jelikož obojí znamená „vĕnované s oddaností“, ale bhaktyā vyjadřuje, jak Pán oplácí náladu oddanosti každého, kdo Mu nĕco obĕtuje s láskou. Pán Kṛṣṇa zde tedy jinými slovy prohlašuje, že Jeho opĕtování v čistém láskyplném vztahu nezávisí na vnĕjší kvalitĕ toho, co Mu oddaný nabízí. Kṛṣṇa říká: „Ať je nĕco samo o sobĕ působivé a příjemné nebo ne, když Mi to Můj oddaný vĕnuje s oddaností a s očekáváním, že Mĕ to potĕší, dĕlá Mi to velkou radost; v tomto ohledu nedĕlám rozdíly.“ Sloveso aśnāmi, „jím“, naznačuje, že Pán Kṛṣṇa sní i kvĕt, k nĕmuž se obvykle čichá, jak je vyvedený z míry extatickou láskou, kterou cítí ke svému oddanému.
Nĕkdo by se mohl také Pána otázat: „Takže to, co Ti obĕtuje oddaný nĕjakého jiného božstva, odmítneš?“ Pán odpovídá: „Ano, to odmítnu jíst.“ To Pán prohlašuje výrazem prayatātmanaḥ, kterým chce říci: „Jedinĕ oddaná služba Mnĕ může osobu v srdci očistit.“