SLOKA 14
anyonya-sandarśana-harṣa-raṁhasā
protphulla-hṛd-vaktra-saroruha-śriyaḥ
āśliṣya gāḍhaṁ nayanaiḥ sravaj-jalā
hṛṣyat-tvaco ruddha-giro yayur mudam
anyonya — vzájemného; sandarśana — ze spatření; harṣa — radosti; raṁhasā — na popud; protphulla — kvetoucí; hṛt — jejich srdcí; vaktra — a tváří; saroruha — lotosů; śriyaḥ — jejichž krása; āśliṣya — poté, co obejmuli; gāḍham — pevnĕ; nayanaiḥ — z očí; sravat — proudící; jalāḥ — vody (slz); hṛṣyat — se zježenými chlupy; tvacaḥ — jejichž kůže; ruddha — zalknuté; giraḥ — jejichž hlasy; yayuḥ — zažívali; mudam — blaženost.
Velká radost ze setkání způsobila, že jim lotosy jejich srdcí a tváří rozkvetly svĕží krásou, a jeden druhého nadšenĕ objímali. Všichni muži pociťovali hlubokou blaženost, při níž jim tekly slzy z očí, mĕli zježené chlupy na tĕle a zalknuté hlasy.