SLOKA 10
śrī-jāmbavaty uvāca
prājñāya deha-kṛd amuṁ nija-nātha-daivaṁ
sītā-patiṁ tri-navahāny amunābhyayudhyat
jñātvā parīkṣita upāharad arhaṇaṁ māṁ
pādau pragṛhya maṇināham amuṣya dāsī
śrī-jāmbavatī uvāca — Śrī Jāmbavatī řekla; prājñāya — nepoznávající; deha — mého tĕla; kṛt — tvůrce (můj otec); amum — Jeho; nija — svého; nātha — jako Pána; daivam — a uctívané Božstvo; sītā — bohynĕ Sīty; patim — manžela; tri — tři; nava — krát devĕt; ahāni — dní; amunā — s Ním; abhyayudhyat — bojoval; jñātvā — poté, co poznal; parīkṣitaḥ — probuzený ke správnému pochopení; upāharat — daroval; arhaṇam — jako projev úcty; mām — mĕ; pādau — Jeho nohy; pragṛhya — poté, co uchopil; maṇinā — s drahokamem; aham — já; amuṣya — Jeho; dāsī — služebná.
Śrī Jāmbavatī řekla: Můj otec netušil, že Pán Kṛṣṇa není nikdo jiný než jeho Pán a uctívané Božstvo, manžel bohynĕ Sīty, a tak s Ním po dvacet sedm dní bojoval. Když nakonec prozřel a Pána poznal, uchopil Jeho nohy a daroval Mu jako projev úcty jak mĕ, tak drahokam Syamantaka. Já jsem jen Pánova služebná.
Jāmbavān byl o mnoho tisíc let dříve služebníkem Pána Rāmacandry. Śrīla Viśvanātha Cakravartī zmiňuje, že když přítomné ženy slyšely Jāmbavatin příbĕh, poznaly v ní dívku, kterou kdysi Jāmbavān nabízel Pánu Śrī Rāmovi za manželku. Jelikož Pán Rāma složil slib, že bude mít jen jednu ženu, nemohl ji tehdy přijmout, ale přijal ji, když se vrátil v Dvāpara-yuze jako Kṛṣṇa. Ostatní královny za to chtĕly Jāmbavatī velebit, ale ona pokornĕ odvĕtila: „Já jsem jen Pánova služebná.“
Jak se Jāmbavatī a Satyabhāmā staly manželkami Pána Kṛṣṇy popisuje 56. kapitola desátého zpĕvu.