SLOKA 29
unnīya vaktram uru-kuntala-kuṇḍala-tviḍ-
gaṇḍa-sthalaṁ śiśira-hāsa-kaṭākṣa-mokṣaiḥ
rājño nirīkṣya paritaḥ śanakair murārer
aṁse ’nurakta-hṛdayā nidadhe sva-mālām
unnīya — pozvedající; vaktram — svůj obličej; uru — bohatými; kuntala — s kadeřemi vlasů; kuṇḍala — náušnic; tviṭ — a září; gaṇḍa-sthalam — jejíž tváře; śiśira — chladným; hāsa — s úsmĕvem; kaṭa-akṣa — pohledů úkosem; mokṣaiḥ — a s vysíláním; rājñaḥ — krále; nirīkṣya — hledící na; paritaḥ — všude kolem; śanakaiḥ — pomalu; murāreḥ — Kṛṣṇy; aṁse — na ramena; anurakta — přitahované; hṛdayā — jejíž srdce; nidadhe — povĕsila jsem; sva — svůj; mālām — náhrdelník.
Pozvedla jsem obličej lemovaný bohatými kadeřemi a zářící díky odrazu třpytu mých náušnic na tvářích. S chladným úsmĕvem jsem se rozhlédla kolem sebe a potom, hledíc na všechny krále okolo, jsem pomalu povĕsila náhrdelník na ramena Murāriho, jenž uchvátil mé srdce.