SLOKA 32
māṁ tāvad ratham āropya
haya-ratna-catuṣṭayam
śārṅgam udyamya sannaddhas
tasthāv ājau catur-bhujaḥ
mām — mĕ; tāvat — v ten okamžik; ratham — na kočár; āropya — poté, co vysadil; haya — mezi koňmi; ratna — drahokamy; catuṣṭayam — mající čtyři; śārṅgam — svůj luk jménem Śārṅga; udyamya — poté, co si připravil; sannaddhaḥ — poté, co si oblékl brnĕní; tasthau — stál; ājau — na bojišti; catuḥ — čtyřmi; bhujaḥ — s pažemi.
Pán mĕ pak vysadil do svého kočáru, který táhli čtyři prvotřídní konĕ. Oblékl si brnĕní, připravil svůj luk Śārṅga, a jak stál na bojišti na svém kočáře, projevil své čtyři paže.
Dvĕma ze svých čtyř paží podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Pán Kṛṣṇa objímal svou nevĕstu a ve druhých dvou držel svůj luk a šípy.