SLOKA 40
mahiṣya ūcuḥ
bhaumaṁ nihatya sa-gaṇaṁ yudhi tena ruddhā
jñātvātha naḥ kṣiti-jaye jita-rāja-kanyāḥ
nirmucya saṁsṛti-vimokṣam anusmarantīḥ
pādāmbujaṁ pariṇināya ya āpta-kāmaḥ
mahiṣyaḥ ūcuḥ — (ostatní) královny řekly; bhaumam — démona Bhaumu; nihatya — poté, co zabil; sa — i s; gaṇam — jeho následovníky; yudhi — v boji; tena — jím (Bhaumou); ruddhāḥ — uvĕznĕné; jñātvā — vĕdoucí; atha — pak; naḥ — nás; kṣiti-jaye — bĕhem (Bhaumova) dobývání Zemĕ; jita — poražených; rāja — králů; kanyāḥ — dcery; nirmucya — poté, co propustil; saṁsṛti — z hmotné existence; vimokṣam — (zdroj) vysvobození; anusmarantīḥ — neustále vzpomínající; pāda-ambujam — na Jeho lotosové nohy; pariṇināya — vzal si za manželky; yaḥ — kdo; āpta-kāmaḥ — ten, který má již všechny touhy splnĕné.
Rohiṇī-devī v zastoupení ostatních královen řekla: Poté, co Pán zabil Bhaumāsuru a jeho následovníky, nalezl nás v démonovĕ vĕzení a pochopil, že jsme dcerami králů, které Bhauma porazil, když dobýval Zemi. Pán nás propustil, a jelikož jsme neustále meditovaly o Jeho lotosových nohou, jež vysvobozují ze zapletení ve hmotĕ, svolil, že se s námi ožení, i když jsou všechny Jeho touhy již splnĕné.
Rohiṇī-devī byla jednou z devíti královen, kterým Draupadī kladla své otázky ve slokách 6 a 7, a proto se předpokládá, že zde mluví jako představitelka zbývajících 16 099 královen. Śrīla Prabhupāda to potvrzuje v knize Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství.