SLOKA 17
anīha etad bahudhaika ātmanā
sṛjaty avaty atti na badhyate yathā
bhaumair hi bhūmir bahu-nāma-rūpiṇī
aho vibhūmnaś caritaṁ viḍambanam
anīhaḥ — nevynakládající žádné úsilí; etat — tento (vesmír); bahudhā — mnohotvárný; ekaḥ — sám; ātmanā — ze sebe; sṛjati — tvoří; avati — udržuje; atti — ničí; na badhyate — není spoutaný; yathā — jako; bhaumaiḥ — následkem promĕn zemĕ; hi — vskutku; bhūmiḥ — zemĕ; bahu — mnohá; nāma-rūpiṇī — mající jména a podoby; aho — ó; vibhūmnaḥ — všemocného Pána; caritam — činnosti; viḍambanam — klam.
Tyto zábavy Všemocného, jež vypadají jako lidské, jsou pouhý klam! On sám ze sebe bez jakéhokoliv úsilí vytváří toto rozmanité stvoření, udržuje ho a potom ho opĕt pohltí, aniž by se přitom zaplétal, tak jako prvek zemĕ přijímá mnohá jména a podoby v průbĕhu svých rozmanitých promĕn.
Jeden Nejvyšší se expanduje jako mnoho, aniž by tím zmenšoval svou úplnost. Činí tak s lehkostí, aniž by závisel na komkoliv nebo čemkoliv jiném. Tento mystický proces Pánova expandování svého Já nechápe nikdo jiný než On sám, ale příklad zemĕ jako látky a jejích rozmanitých výtvorů skýtá dostatek podobností, abychom si udĕlali nĕjakou představu. Stejný příklad obsahuje také často citovaná pasáž z Chāndogya Upaniṣady (6.1.4): vācārambhaṇaṁ vikāro nāmadheyaṁ mṛttikety eva satyam – „Promĕny zemĕ jsou pouze slovní výtvory procesu pojmenovávání; jen zemĕ jako substance je skutečná.“
Śrīla Śrīdhara Svāmī podotýká, že tento verš Śrīmad-Bhāgavatamu odpovídá na námitku, kterou mohl Pán Kṛṣṇa vznést: „Jak mohu tvořit, udržovat a ničit vesmír, když jsem Vasudevův syn?“ Odpovĕď je dána slovy aho vibhūmnaś caritaṁ viḍambanam – „Jsi dokonale úplný celek a Tvé zrození a zábavy pouze napodobují činnosti obyčejných lidí v hmotném svĕtĕ. Ty pouze předstíráš, že podléháš vyšší vládĕ.“