SLOKA 21
adya no janma-sāphalyaṁ
vidyāyās tapaso dṛśaḥ
tvayā saṅgamya sad-gatyā
yad antaḥ śreyasāṁ paraḥ
adya — dnes; naḥ — našeho; janma — zrození; sāphalyam — uskutečnĕní; vidyāyāḥ — vzdĕlání; tapasaḥ — askeze; dṛśaḥ — zraku; tvayā — s Tebou; saṅgamya — když jsme se dostali do styku; sat — svĕtců; gatyā — jenž jsi cílem; yat — protože; antaḥ — vrchol; śreyasām — požehnání; paraḥ — nejvyšší.
Dnes se dovršil smysl našeho zrození, vzdĕlání, askeze i zraku, neboť jsme mohli přijít do styku s Tebou, cílem všech svĕtců. Vždyť Ty jsi nejvyšší, konečné požehnání.
Mudrci zde porovnávají svou úctu k Pánu s tím, jak On na oplátku uctívá je. Pán Kṛṣṇa ctí brāhmaṇy jako prostředníky poučení ménĕ inteligentních lidí, ale přitom je ve skutečnosti absolutnĕ nezávislý. Naproti tomu brāhmaṇové, kteří Ho uctívají, získávají sami vĕtší prospĕch, než si dovedou představit.