SLOKA 67-68
tataḥ kāmaiḥ pūryamāṇaḥ
sa-vrajaḥ saha-bāndhavaḥ
parārdhyābharaṇa-kṣauma-
nānānarghya-paricchadaiḥ
vasudevograsenābhyāṁ
kṛṣṇoddhava-balādibhiḥ
dattam ādāya pāribarhaṁ
yāpito yadubhir yayau
tataḥ — potom; kāmaiḥ — kýženými předmĕty; pūryamāṇaḥ — uspokojený; sa-vrajaḥ — s lidmi z Vraji; saha-bāndhavaḥ — se členy své rodiny; para — nesmírnĕ; ardhya — cennými; ābharaṇa — s ozdobami; kṣauma — jemnými látkami; nānā — různým; anarghya — nedocenitelným; paricchadaiḥ — a vybavením domácnosti; vasudeva-ugrasenābhyām — Vasudevou a Ugrasenou; kṛṣṇa-uddhava-bala-ādibhiḥ — a Kṛṣṇou, Uddhavou, Balarāmou a dalšími; dattam — darované; ādāya — přijímající; pāribarham — dary; yāpitaḥ — vyprovázený; yadubhiḥ — Yaduovci; yayau — odjel.
Pak Vasudeva, Ugrasena, Kṛṣṇa, Uddhava, Balarāma a další splnili jeho přání a obdarovali ho cennými ozdobami, jemnými látkami a různým nedocenitelným vybavením domácnosti. Nanda Mahārāja přijal všechny tyto dary a rozloučil se s nimi. Když odjíždĕl se členy své rodiny a obyvateli Vraji, všichni Yaduovci ho vyprovázeli.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho přišel Mahārāja Nanda na konci tří mĕsíců ke Kṛṣṇovi a řekl Mu: „Můj milý synu, za jednu kapku potu z Tvé božské tváře jsem připravený položit bezpočet životů. Pojeďme teď do Vraji; tady už nemohu strávit více času.“ Potom šel za Vasudevou a řekl mu: „Můj milý příteli, pošli prosím Kṛṣṇu do Vraji.“ Krále Ugrasenu požádal: „Prosím nařiď mému příteli, ať to udĕlá. Pokud odmítneš, budu se muset utopit tady v jezeře Pána Paraśurāmy. Však uvidíš, jestli mi nevĕříš! My, lidé z Vraji, jsme na toto svaté místo nepřijeli získat nĕjakou zbožnost u příležitosti zatmĕní slunce, ale buď získat Kṛṣṇu zpátky, nebo zemřít.“ Vasudeva a ostatní, kteří slyšeli tato Nandova zoufalá slova, se ho snažili uklidnit drahocennými dary.
Vasudeva dobře ovládal umĕní diplomacie a po poradĕ se svými nejdůvĕryhodnĕjšími rádci uspokojil Śrī Nandu tím, že mu řekl: „Příteli můj nejdraží, ó králi Vraji, je samozřejmĕ pravda, že nikdo z vás nedokáže bez Kṛṣṇy žít. A jak bychom mohli dopustit, aby ses zabil? Proto musím za každou cenu poslat Kṛṣṇu zpátky do Vraji. Udĕlám to hned poté, co Ho doprovodíme s Jeho příbuznými a přáteli – mezi nimiž je mnoho bezmocných žen – zpátky do Dvāraky. Pak Ho již dalšího dne nechám v příznivou dobu odjet do Vraji, aniž bych se Mu v tom jakkoliv pokoušel bránit. To ti natisíckrát přísahám. Vždyť jak bychom my, kteří jsme sem přijeli s Kṛṣṇou, mohli odjet domů bez Nĕho? Co by o nás lidé řekli? Ty jsi učený ve všech oborech, tak mi prosím promiň, že tĕ takto žádám.“
Dále Ugrasena oslovil Nandu Mahārāje: „Můj drahý vládce Vraji, jsem svĕdkem toho, co Vasudeva řekl, a skládám tento slavnostní slib: Pošlu Kṛṣṇu zpátky do Vraji, i kdybych to mĕl udĕlat silou.“
Potom v soukromí promluvil k Nandovi Pán Kṛṣṇa, k nĕmuž se připojili Uddhava a Balarāma. Řekl mu: „Drahý otče, jestliže pojedu do Vraji rovnou dnes a všechny tyto Vṛṣṇiovce ponechám jejich osudu, zemřou následkem bolesti odloučení ode Mĕ. Potom přijede mnoho tisíc nepřátel ještĕ silnĕjších než Keśī a Ariṣṭa, aby všechny tyto krále zahubili.
Jelikož jsem vševĕdoucí, vím, co se Mi nevyhnutelnĕ stane. Poslouchej a Já ti to popíšu. Poté, co se vrátím do Dvāraky, obdržím pozvání od Yudhiṣṭhira a pojedu do Indraprasthy zúčastnit se jeho obĕti Rājasūya. Tam zabiju Śiśupālu, potom se znovu vrátím do Dvāraky a zabiju Śālvu. Dále se vydám na jedno místo jižnĕ od Mathury, abych tĕ zachránil zabitím Dantavakry. Pak pojedu zpátky do Vraji, uvidím své staré přátele a s velkým potĕšením znovu usednu na tvůj klín. Opravdu s velkým štĕstím strávím zbytek svého života s tebou. Tento osud Mi Bůh napsal na čelo a na vašich čelech je napsáno, že do dne, kdy se vrátím, musíte snášet odloučení ode Mĕ. Osud nikoho z nás se nedá zmĕnit, tak v sobĕ prosím najdĕte odvahu nechat Mĕ prozatím zde a jeďte domů do Vraji.
A pokud vás, Moji drazí rodiče, a vás, Moji milí přátelé, bude mezitím trápit nevyhnutelný osud napsaný na našich čelech, pak vĕzte, že kdykoliv Mĕ budete chtít pohostit nĕjakou lahůdkou nebo si se Mnou zahrát nĕjakou hru nebo Mĕ prostĕ vidĕt, jen zavřete oči a Já se před vámi objevím, abych vaše soužení promĕnil v nebeské kvĕty a splnil vám všechna přání. To vám slibuji a Moji mladí přátelé, kterým jsem zachránil život při lesním požáru, se za to mohou zaručit.“
Nandu všechny tyto argumenty přesvĕdčily, že štĕstí jeho syna je na prvním místĕ, a tak přijal nabízené dary a odjel, doprovázený velkým vojskem Yaduovců.