SLOKA 10
indriyaṁ tv indriyāṇāṁ tvaṁ
devāś ca tad-anugrahaḥ
avabodho bhavān buddher
jīvasyānusmṛtiḥ satī
indriyam — schopnost osvĕtlovat jejich objekty; tu — a; indriyāṇām — smyslů; tvam — Ty; devāḥ — polobozi (kteří usmĕrňují různé smysly); ca — a; tat — jejich (polobohů); anugrahaḥ — milost (díky níž mohou smysly jednat); avabodhaḥ — schopnost rozhodování; bhavān — Ty; buddheḥ — inteligence; jīvasya — živé bytosti; anusmṛtiḥ — schopnost vzpomínání; satī — správného.
Jsi schopnost smyslů vyjevovat jejich objekty, jsi polobozi vládnoucí smyslům a svolení, jež tito polobozi dávají ke smyslovým činnostem. Jsi schopnost inteligence rozhodovat se a schopnost živé bytosti přesnĕ si vzpomínat.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī podotýká, že kdykoliv jeden z hmotných smyslů zkoumá svůj objekt, musí k tomu dát svolení polobůh vládnoucí příslušnému smyslovému orgánu. Ācārya Viśvanātha Cakravartī vysvĕtluje slovo anusmṛti v tomto verši v jeho vyšším významu, jako uznání sebe sama za vĕčnou duchovní duši.